Článek
Jenže podle psychologů může tenhle drobný zvyk ukazovat, jak to ve skutečnosti máte s pohodou, bezpečím a vnitřním klidem. Podívejte se s námi, jestli se poznáváte.
Co psychologové vidí za zavřenými dveřmi
Podle řeckého serveru EN vykazují lidé, kteří spí zásadně se zavřenými dveřmi, hned několik společných rysů. Není to žádná diagnóza, ale spíš takové malé signály, které ukazují, jak přistupujeme k ochraně svého soukromého prostoru a jak fungujeme ve chvílích, kdy chceme prostě vypnout.
A naši redakci zaujalo, že podobné uvažování měl i Abraham Maslow – ano, ten Maslow se slavnou pyramidou potřeb. Právě on se hned několikrát nechal slyšet, že právě obyčejná rutina, třeba příprava ložnice před spaním, ukazuje, co vlastně považujeme za důležité.
Šest znaků lidí, kteří dveře prostě zavírají
Ale pojďme se na to podívat o něco podrobněji. Podle psychologických průzkumů se u lidí se zavřenými dveřmi často objevují tyto vlastnosti:
• Pocit bezpečí – nejde jen o fyzickou ochranu, ale hlavně o klid v hlavě.
• Obliba samoty – tito lidé si navykli brát ložnici jako malý úkryt, kde si člověk srovná myšlenky a nabere síly na další den.
• Funkční introverze – nejde o stud nebo nesmělost, ale o schopnost dobíjet baterky v tichu.
• Sebepéče – stabilní a předvídatelné prostředí snižuje hladinu stresu, to je zkrátka fakt. Kdo tedy zavírá dveře, myslí na sebe, jak jednoduché.
• Autonomie – zavřené dveře jsou jednoduchý signál: „Tady rozhoduju já.“
A co když dveře necháváte otevřené? Žádná věda, jen jiný přístup.
Není to tak, že zavřené dveře = správně a otevřené = špatně. Kdepak. I otevřené dveře mají svou logiku. Většinou vycházejí z praktických potřeb. Zmínit lze například lepší vzduch při horkých nocích, případně starost o další osoby (děti, seniory) a domácí mazlíčky v domě. A svou roli může hrát také návyk z dětství.
Jak to máte vy – spíte raději za zavřenými dveřmi, nebo necháváte ložnici otevřenou?
