Hlavní obsah

Ukrajinské údery napáchaly v Moskvě obrovské škody: Podle experta kvůli nim zvolili zákeřnou pomstu

Foto: Dmitry Djouce / Creative Commons / Attribution 2.0

Ruská vlajka

Jak vám určitě neuniklo, Rusko v posledních týdnech prudce zvýšilo počet útoků na Ukrajinu. Podle tamního letectva přiletělo jen během jediné noci přes 800 dronů a 13 raket – což je dosavadní rekord.

Článek

Poprvé přitom tyto nepřátelské útoky zasáhly také budovu ukrajinské vlády v Kyjevě. Nic podobného se dosud nestalo a podle všeho to značí obrat ve válce.

Víc než jen symbol

„Na vládní úřady se doposud neútočilo. Byla tu jakási nepsaná dohoda, že politické instituce zůstávají mimo hru,“ vysvětluje rusista Karel Svoboda z Univerzity Karlovy. Podle něj tím Moskva narušila dosavadní nepsané hranice celého konfliktu – ovšem mohla tím také poněkud přemrštěně reagovat na úspěšné ukrajinské útoky na ruské rafinérie a ropovody.

Útoky, které Kreml bolí

Ukrajina se nedávno pochlubila tím, že v posledních týdnech úspěšně zasahuje ropovod Družba a rafinérie v Krasnodaru či Syzrani, což má podle Svobody výrazný dopad na ruské hospodářství. „Tyto údery opravdu bolí. Rusko je muselo brát vážně – proto také sáhlo po útocích na symbolické cíle, jako je kyjevská vláda,“ říká.

Zásahy do infrastruktury přitom zhoršují už tak napjatou palivovou krizi v Rusku, což pro tuto zemi samozřejmě není dobré. A i když Moskva zavedla zákaz vývozu ropných produktů, není překvapením, že se podle nejnovějších zjištění „různě obchází“. Takže benzín dochází, tvoří se fronty před čerpacími stanicemi a lidé panikaří. „To pak samo o sobě prohlubuje krizi. Panika zvyšuje poptávku, a tím se problém s nedostatkem ještě zhoršuje,“ dodává.

Může palivová krize změnit ruskou politiku?

Podle Karla Svobody může mít tento neustále rostoucí tlak ještě druhý, tentokrát společenský efekt – nespokojenost obyvatel. „Benzín pro armádu vždycky bude, ale obyčejní lidé začínají pociťovat, že něco není v pořádku. Kreml tvrdí, že válka Rusku nepůsobí žádné problémy, že všechno zvládá. Jenže realita začíná být jiná – fronty na čerpacích stanicích mluví samy za sebe,“ vysvětluje.

A kdo ví – možná to bude nakonec síla lidu, co konečně přiměje Putina jednat. „Samotné vývozy sice netvořily hlavní část ruských příjmů, ale kombinace sankcí, nedostatku technologií a opakovaných útoků už začíná být znát,“ uzavírá celý rozhovor Svoboda. A pokud má pravdu, mohlo by se podle našeho názoru vše už brzy projevit.

Co myslíte vy – může právě nedostatek benzínu být tím, co nakonec Putina přiměje ke změně kurzu?

Zdroj: Autorský text, Businessinsider, Reuters

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz