Článek
Ne, opravdu si neděláme legraci. Zahradní technika, která je rychlá nebo těžší (což bohužel traktůrky většinou splňují), už totiž spadá pod stejná pravidla jako auto. A kdo si tuhle drobnost nepohlídá, může si pořádně zavařit.
Jaká jsou kritéria?
Ať se to zdá jakkoliv přitažené za vlasy, změna zákona je jasná – píše se v něm, že kdo vlastní vozidlo, které váží víc než 25 kilo a jede rychleji než 14 km/h, má povinnost mít sjednané povinné ručení. Původně byl tento zákon cílen hlavně na elektrokoloběžky, ale „spadly“ do něj právě i zahradní sekačky, traktůrky a podobná technika.
Kolik to bude stát?
Naštěstí nejde o žádnou likvidační sumu, podle našich zjištění vás to bude stát do 500 korun ročně, ovšem můžete se tak pojistit před mnoha různými situacemi, které by vám jinak z kapsy vytáhly podstatně víc. Jenže budete-li náhodou tuto záležitost ignorovat, mohla by vás čekat opravdu nepříjemná sankce. Pokuta se totiž pohybuje v rozmezí od 3 do 50 tisíc korun, a pokud náhodou bez ručení způsobíte nehodu, hrozí vám i to, že vám pojišťovna napaří plnou výši škody z vaší kapsy.
Kdy platit musíte – a kdy ještě ne?
Naštěstí má toto pravidlo několik výjimek. Pokud tedy váš traktůrek neopustí vaši vlastní zahradu a sekáte trávu jen doma, tzn. na místě bez veřejného provozu, máte zatím klid. Ale jakmile vyjedete ven – třeba jen přes cestu, abyste posekali pozemek i sousedovi – už byste měli mít ručení vyřízené. A tady pozor – i když se vám to zdá jako pár metrů, pro zákon to znamená použití na veřejném prostoru. Tak to bohužel je.
A to samé mimochodem platí i pro elektrokoloběžky a jiná vozítka. Pokud jsou rychlejší než 25 km/h nebo těžší než 25 kg a pohybují se mezi lidmi, tak také do tohoto nového režimu spadají. A jak jsme už psali, tohle pravidlo bychom vám rozhodně nedoporučovali ignorovat.
A co si o tom myslíte vy – kde by podle vás měla být hranice mezi domácím nářadím a vozidlem?
