Článek
Dlouho očekávaná novela zákoníku práce se snaží přizpůsobit pracovněprávní předpisy tak, aby lépe vyhovovaly nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům. Novelizace, která vstoupila v platnost v lednu 2025, tak přináší hned několik významných změn, které mají za cíl zlepšit pracovní podmínky a posílit ochranu zaměstnanců.
Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem
Do loňského roku bylo rozvržení pracovní doby plně v kompetenci zaměstnavatele. Podle nového ustanovení § 87a zákoníku práce si nyní mohou zaměstnanci rozvrhnout svou pracovní dobu sami dle svého vlastního uvážení. Tuto možnost měli doposud pouze ti zaměstnanci, kteří práci vykonávali na dálku.
Mgr. Vojtěch Kadlubiec Ph.D., odborník na pracovní právo doplňuje, že tuto možnost mají nyní nejen zaměstnanci jako takoví, ale i brigádníci, tedy osoby pracující na DPP a DPČ. Podmínkou je uzavření písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem s tím, že obě strany ji mohou kdykoli vypovědět, a to s 15 denní výpovědní dobou.
Novela přinesla hned několik dalších změn
Novela zákoníku práce přinesla kromě možnosti samorozvržení pracovní doby zaměstnancem i některé další změny. Mezi ty nejdůležitější patří například zavedení možnosti sjednat odměnu v rámci dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ) tak, aby již zohledňovala případnou noční práci, práci ve ztížených pracovních podmínkách či práci o víkendech.
Tím se eliminuje potřeba separátního vyčíslování a poskytování příplatků dle § 116 až 118 zákoníku práce (§ 138 ZP). Další změnou je i zavedení tzv. zaručeného platu, který se týká veřejného a státního sektoru a nahrazuje dosavadní zaručenou mzdu. Místo dosavadních osmi pracovních skupin budou pouze čtyři, rozdělené podle kvalifikační náročnosti. Nejnižší skupina bude mít zaručen minimální výdělek ve výši 20 800 Kč, nejvyšší skupina pak obdrží 1,6násobek této částky, což je 33 280 Kč.
Zdroj: Doležal & Partners, Zákony pro lidi
