Článek
Mirabelky – malé zlatavé kuličky, sladší sestry švestek – tak nějak bychom je mohli popsat. A věřte tomu nebo ne, ale právě ony jsou ve Francii oslavovány skoro jako národní poklad. V Lotrinsku z nich dělají koláče, džemy, a dokonce na jejich počest pořádají slavnosti, na nichž můžete ochutnat všechny možné recepty, které je využívají. U nás se na ně bohužel tak trochu zapomnělo.
Od Persie po Evropu
Jak se mirabelka dostala do Evropy? To bohužel není tak úplně jisté – i když se historici o osvětlení téhle záhady dlouho snažili. Podle jedné teorie ji přivezli kupci po Hedvábné stezce z Persie nebo Anatolie, protože tam nejspíš rostli její předkové. Možné je i to, že ji šířili Římané, kteří sem koneckonců přivezli nejeden ovocný strom.
Jisté je, že ve středověku už mirabelky zakotvily v Lotrinsku (odkud se poté rozšířily i dál do Evropy) a dodnes je to jejich hlavní bašta. Jasně o tom hovoří i „tvrdá“ čísla. Francouzi totiž v současnosti vypěstují až 90 % světové produkce a místní mirabelkový džem si turisté odvážejí domů jako suvenýr stejně samozřejmě jako láhev kvalitního vína. Ve Francii z nich dokonce pálí slavnou Eau de vie de Mirabelle – to kdybyste u těch tekutých suvenýrů chtěli zůstat.
Ovoce, které léčí i chutná
Mirabelky ale rozhodně nejsou jen sladkou tečkou k nedělní kávě. Jejich konzumace se vyplatí i po výživné stránce. Obsahují například vitamin C, který podporuje imunitu, a také spoustu antioxidantů, které dokážou zpomalit stárnutí. A zapomínat nesmíme ani na draslík, který pomáhá udržovat zdravý krevní tlak. Korunu tomu všemu pak nasazuje i vláknina podporující trávení.
Myrobalán není mirabelka
Možná si říkáte, že jste podobné plody u cest viděli. S největší pravděpodobností to ale mirabelky nebyly. To, co se tak běžně vyskytuje podél cest, je myrobalán (Prunus cerasifera). Má menší, často trpké plody, jejichž pecka se obvykle drží dužiny stejně jako onen příslovečný klíště. Mirabelky oproti tomu poznáte snadno – jsou kulaté, žlutavé, někdy s červenými tečkami na povrchu a pecka vám při jejich konzumaci klást odpor opravdu nebude.
A když už jsme u drobných peckovin, za zmínku rozhodně stojí i špendlíky – dnes jsou už vzácné, protože je napadá šarka. Bývají také dožluta, ovšem plody jsou proti mirabelkám a myrobalánům trochu protáhlé. Na chuti jim to ale rozhodně nijak neubírá.
Ochutnali jste někdy mirabelky, myrobalány nebo špendlíky?
Zdroj: Nutritionandinnovation, Potsandpans, Události247
