Článek
Naštěstí nejsou všichni k osudu této malé zemičky lhostejní, jak naše redakce zjistila. Austrálie totiž nedávno otevřela výjimečný vízový program, který má vybraným Tuvalanům umožnit nový život na pevnině. A takový zájem rozhodně nečekala – z necelých 11 000 obyvatel o toto vízum požádalo přes 4 000 lidí. Bohužel ale tuto šanci každý rok získá jen 280 vyvolených.
Ostrov, který mizí
Když se řekne Tuvalu, co se vám vybaví? Pokud jste fanoušci internetu, možná písmena “.tv“, která mají na konci své webové adresy různé mediální stránky (a nahrazují tím klasické “.cz“ nebo “.com“).
Samotné Tuvalu tvoří devět atolů, jejichž nejvyšší bod sotva přesahuje pět metrů nad mořem. A to je vzhledem ke stále se měnícím klimatickým podmínkám obrovský problém. Podle vědců může být do roku 2050 zatopena až polovina hlavního města Funafuti a do konce století dokonce 95 % rozlohy celého státu.
Nejde ale jen o ztrátu půdy – lidem jednoduše nestačí stěhovat se stále výš a výš (tedy dokud vůbec mají kam). Slaná voda proniká do zásob té pitné a ničí možnosti pěstování plodin. A když se k tomu přidá i nedostatek práce, je „úprk“ obyvatel z této země naprosto pochopitelný.
Australský „plán B“
Naději teď dává nové australské klimatické vízum. Program vznikl na základě dohody mezi Tuvalu a Austrálií z roku 2023. Ta mimo jiné stanovuje, že vybraní občané získají na území Austrálie trvalý pobyt a přístup ke zdravotní péči, školám i sociálním dávkám. Oproti klasickým vízům mají jednu velkou výhodu – nemusejí mít práci sjednanou předem, hledat ji mohou až po příjezdu.
Není bez zajímavosti, že australský premiér Anthony Albanese už dříve označil Tuvalu za „extrémně ohrožený stát“ a prohlásil, že rozvinuté země mají povinnost pomoci. A jak je vidět – sám Austrálii zařadil mezi ty, které konají. Ovšem oněch 280 garantovaných míst nám přijde trochu málo – a to tím spíš, když se o ně bude nakonec rozhodovat losováním. Je to spíš malá záplata než řešení. Doufejme ale, že další státy Austrálii brzy napodobí.
Nabídli byste občanům z Tuvalu azyl i u nás?
Zdroj: The Washington Post, The Week
