Pár slov o ilustracích Gustava Dorého k Miltonově Ztracenému ráji

Předně zde uvádím, že výběr uvedených obrazových ilustrací ze široké škály díla tohoto umělce je čistě subjektivní záležitostí.

Myslím si, že existuje málo lidí, kteří by se nesetkali s rozsáhlým dílem velkého umělce Gustava Dorého. Kdo by jako dítě neobdivoval mistrné ilustrace Červené karkulky v pohádkách Charlese Perraulta, mladí dobrodruzi jistě žasli nad ztvárněním Dona Quijot, Kapitána Fracasse a nemalému osazenstvu čtenářů se jistě tajil dech nad sugestivními ilustracemi v Bibli. To vše a mnohem více ilustroval tento mistr světla a stínů, technický virtuóz, který tvořil v průběhu 19. století a jenž přispěl ke zrodu komiksu a inspiroval umělce tvořící v mnoha odvětvích umění. Doré byl všestranným umělcem, který se proslavil zejména jako karikaturista a nejplodnější ilustrátor, ale který vynikal i v malbě a sochařství.

Pojem ilustrace jistě nebude nikomu neznámý, přesto uvedu, jak jej ve svém výkladovém slovníku pojímá Jan Baleka. Jedná se o slovo pocházející z latinského „illustrare“, tedy osvětlit či ozřejmit. Ilustrace je reprodukované výtvarné dílo doprovázející knižní text (také časopisy, letáky, a pod…). K ilustraci se počítá nejen samotné obrazové dílo, ale také drobná výzdoba knihy jako kapitolky, iniciály, knižní iluminace apod. Ilustrace se váže k mnoha druhům textů, zde se jedná o ilustraci uměleckou. Jejím cílem je “ vnést do literárního díla výtvarný zážitek textu, který může být k předloze vázán těsně, ale může také být vůči ní velmi volnou výtvarnou paralelou“. Autor ilustrací vytváří prostor pro fantazii čtenáře, nechává mu prostor pro jeho schopnosti vnímání.

V tomto článku jsem si dala za cíl představit vám ilustrace k literárnímu dílu Johna Miltona - Ztracený ráj. Abych ozřejmila ilustrace ke konkrétnímu literárnímu dílu, měla bych nastínit, o čem v tomto dílu kráčí:

Miltonův Ztracený ráj pojednává o příčině pádu člověka – ztracení Ráje.

Satan, který se chce rovnat Bohu a je si vědom svojí krásy a síly, nechce přijmout své postavení, jako podřadný Bohu. Osnuje tedy převrat, je ale se svými druhy shozen z nebe do temné propasti (pekla). Probere se a je udiven, osnuje znovudobytí nebes, ovšem vzpomíná si na Boží cíl – stvořit nový svět a nové bytosti. Z hlouby propasti se náhle zvedne palác Satanův – Pandaemonium, kde zasedá rada padlých. Polemizují o znovudobytí nebes, ovšem jsou i někteří proti. Proto raději ustanoví průzkumníka, který zjistí poznatky o novém světě a nových bytostech. Tím průzkumníkem je Satan, kterému strážce otevře brány pekel. Satan přechází propast zvanou chaos, která odděluje nebe od pekla. Letícího Satana pozoruje Bůh, který předpovídá Satanův úspěch při svádění lidstva. Věří však, že je člověk samostatný a schopný odolat svodům. Plánuje člověku v případě svodu udělit milosrdenství, ovšem se spravedlivým trestem. Protože člověk urazí milosrdenství Boží, musí zemřít, leda že by jeho vinu vzal někdo na sebe. Tento úděl přijímá Syn Boží, otec tuto oběť přijímá.

Mezitím Satan putuje k nebeské bráně, kde v přestrojení vyzví, kde se nachází nový svět s novými tvory. Na pokraji Ráje ho však zastihnou pochybnosti, mísí se v něm emoce a vzpoura. Nakonec se utvrdí ve svém zlu, mění se v ptáka a v jeho podobě pozoruje ze stromu lidi osidlující Ráj – Adama a Evu. Vyslechne rozhovor těchto lidí, kteří si povídají o svých obavách, ze kterých se Satan rozhodne těžit a postaví na nich svoji lest. Opatrovník rajské brány je varován před Satanem, vydávají se Satana najít a chytí ho. Satan však uniká pryč. Bůh vysílá anděla Rafaela, aby lidi varoval před zlem. Rafael vypráví Adamovi a Evě prvotní příběh vzpoury Satana, kterého i s jeho druhy svrhává z hradby nebes do temné jámy Syn Boží. Po této vzpouře se Bůh rozhodl stvořit jiný svět s jinými tvory – Ráj. Satan se vrací a převtěluje se do podoby hada. Ráno, kdy Eva s Adamem vstávají, aby šli konat svoji práci, přemlouvá Eva Adama, aby šli každý pracovat zvlášť. Adam se bojí nepřítele a Eva je dotčená, že ji Adam považuje za slabou odolat nástrahám. Po přemlouvání Adam svolí a Eva odchází na místo, kde potká Satana v podobě hada. Ten Evě velebí, Eva se diví hadově řeči a rozumu. Radí ji, jak nabyl těchto schopností – okusil ovoce ze stromu poznání. Přemluvil Evu k jídlu a ta přináší ovoce Adamovi. Adam jí ovoce s vědomím, že raději umře se svojí družkou. Jakmile okusí, uvědomí si oba svoji nahotu, začínají být svárlivý a obviňovat jeden druhého. Andělé se bojí trestu a obhajují se před Bohem, že Satana neuhlídali. Bůh uznává jejich nevinu a posílá svého Syna potrestat viníky. Syn Boží vynáší soud, je milosrdný a poskytne jim oděv na zahalení. Satan se vrací do svého paláce – Pandaemonia, kde čeká uznání od svých věrných. Toho se však nedočká – jeho i druhy stíhá trest Boží – Bůh všechny proměnil v hady, kteří před sebou vidí přeludy stromu poznání a zakázaného ovoce. Adam trpí svým a Eviným údělem, nejprve odmítá Evino kání, nakonec ji bere na milost, oba se kají, bojí se kletby potomstva. Boží Syn se přemlouvá za lidi u svého otce, který přijímá pokání, ale odmítá, aby dál žili v Ráji. Posílá anděla Michaela s cheruby, aby je vyhostil a aby Adamovi odhalil jejich budoucnost. Michael odhaluje budoucnost, co se stane do potopy a po potopě světa, Adam se smiřuje s budoucností. Michael je vyvádí z Ráje.

Rozsáhlé dílo Gustava Dorého, umělce tvořícího v 19. století, tedy v období romantismu, zasahuje do umění mnoha odvětví. Od karikaturních kreseb přes knižní ilustraci, malbu až k sochařství. Tvorba ilustrací k dílu Johna Miltona jistě znamenala pro Dorého velkou výzvu, neboť toto literární dílo bylo již ilustrováno z počátku 19. století velkými umělci, jako byl Jean Baptist Medina, Bernard Lens či John Martin. Nesmíme však opomenout ani pojetí Williama Blakea. Miltonův Ztracený ráj pojednává o příčině pádu člověka – ztracení ráje, o vzpouře Satana, jeho prvotním hříchu, pádu do pekel a Satanově následné pomstě. Ilustrace jsou provedeny technikou xylografie, tedy dřevorytu, k jehož práci se užívají mědirytecké nástroje a rydla. Tato technika umožnila nesčetněkrát reprodukovat ilustraci, což byla podmínka polygrafického průmyslu. Dřevoryt se provádí na dřevěné destičky, tvořené z fošen, které jsou poříznuté napříč kmene stromu. Dřevo musí splňovat jistá kritéria jako je tvrdost a dostatečné vyschnutí. Destičky musí odolávat zkroucení a změnám objemu. Upravené destičky se po řádném ošetření leští. Tato technika je soustavou přesných grafických linií, které si vyžadují předem zhotovenou skicu. Skica je dále nápomocná při zrcadlovém přenášení kresby na destičku. Tato technika umožňuje v průběhu práce kontrolu postupu pomocí zkušebních otisků.

První ilustrace Dorého představuje zasedání rady padlých v čele se Satanem v jeho paláci -Pandaemoniu, které se vyzdvihne z hlubin pekelných. Romantické prvky v Dorého ilustraci spatřujeme především v interiéru paláce, který budí dojem kláštera. Doré nás nechá nahlížet do prostoru paláce, který tvoří převážně schodiště, sloupořadí, zaklenutí stropu není patrné kvůli dýmu, který prochází palácem a tvoří značnou část ilustrace. Ve výjevu je dominantní trůn, na němž stojí Satan a promlouvá ke svým přívržencům - padlým andělům. Tato hlavní scéna je podpořena zářivým světlem. Doré přejímá temnosvit, dramatické barokní osvícení scény. Dojem z obrazu umocňuje ponurá atmosféra, vertikální členění architektury koresponduje s davy andělů, v dynamických kompozicích. Ačkoli se jedná o Peklo, divák se neubrání fascinaci Dorého propojení realistického přístupu s fantaskními prvky.

Druhá iluastrace představuje letícího Satana, kterému byla otevřena pekelná brána. Satan letí k novému světu – Ráji. Přešel chaos a spatřil nový svět, který hledal a ke kterému letí, zatímco ho z nebes pozoruje Bůh. Doré ve své ilustraci představuje nový svět stvořený pro lidi jako planetu, k níž letí padlý anděl. Zde může být poněkud matoucí překlad do českého jazyka – degradace obsahu vyloženého našimi překladateli. Milton v originálním díle uvádí, že není ještě daná hranice mezi nebem, chaosem, peklem a rájem. Novému světu, ke kterému letí Satan, můžeme porozumět symbolicky jako Zemi, mimo kterou se nachází nebe i peklo. V tomto případě by se tedy v prostoru kolem planety nacházel chaos (vesmír?), nad planetou nebe a pod ní peklo. Nebe ani peklo by tedy dle ilustrace nebyly součástí planety. U této ilustrace je stěžejní mystický dojem, který z ní cítíme v souvislosti s textem. Zde již Doré nepoužívá temnosvit, osvětluje celou scénu, postava Satana, aby byla výrazná, je mnohem tmavší než okolí, ve kterém se nachází. U této ilustrace je hlavní mystický dojem, který z ní cítíme v souvislosti s textem. Zde již Doré nepoužívá temnosvit, osvětluje celou scénu, postava Satana aby byla výrazná, je daleko tmavší než jeho okolí.

Třetí ilustrace znázorňuje Satana, který se dostal na hranice ráje, z dálky pozoruje lidi. Satan je zde ústředním motivem, který se nachází ve předním plánu ilustrace. Vidíme krásného anděla, opírajícího se o kámen, jako při odpočinku nebo při rozjímání. Prohlédneme-li si ilustraci podrobněji, můžeme spatřit tvář s výrazem plným emocí. Zde Satan svádí vnitřní souboj, v němž hrají roli pochybnosti, nakonec však převáží zlo, ve kterém se utvrdí. Doré zde zachycuje padlého anděla rozjímajícího, chybí mu však ve tváři výraz klidu a míru. Satan sedí na kamenné vyvýšenině, výjev nám představuje skrytou hrozbu, kterou můžeme spatřit i v temných stínech stromu, který se sápe po lidech, jež v jeho stínech rozmlouvají. Umělec nám předestírá harmonickou diagonální kompozici, ačkoli se podstatný děj odehrává pod rouškou mírumilovného zobrazení anděla, přírody. Pozadí ilustrace má expresivní nádech v podobě stromů a stínů a zastřených lidských postav.

Realistický způsob zobrazování Gustava Dorého, vdechl knize skutečně nový život. Jeho ilustrace jsou živé, nadčasové, stále aktuální, byly prověřeny časem. Jsou dramatické, plné hlubokých emocí, mystických výjevů a vytvářejí tak silný obraz toho, co čteme.

Pokud jste trpělivě dočetli článek až na jeho samý konec, podělím se s vámi ještě o jednu zajímavost. Doré sám nevytvářil všechny své rytiny. Vlastnil studio se 40 zaměstnanci, které uspokojilo velkou poptávku po Dorého ilustracích a kresbách. Galerie ve Vídni, Londýně a dalších městech prodávaly jeho původní díla, stejně jako reprodukce knižních ilustrací, které byly pro umělce finančně velmi ziskové a umožnily tak žít bezstarostný život.

Zdroje:

[Digital collections] In: University at Buffalo Libraries. [online]. „Gorgony, „Hydras a Chimeras dire“, Milton, John, 1608-1674., [cit 2025-07-23]. Dostupné z: Gorgons, and Hydras, and Chimeras dire. · Digital Collections - University at Buffalo Libraries

[Digital collections] In: University at Buffalo Libraries. [online]. „Me miserable! Which way shall I fly, Infinite wrath, and infinite despair?“, Milton, John, 1608-1674., [cit 2025-07-23]. Dostupné z: Me miserable! Which way shall I fly, Infinite wrath, and infinite despair? · Digital Collections - University at Buffalo Libraries

[Digital collections] In: University at Buffalo Libraries. [online]. „O Earth, how like to Heav’n, if not preferr’d, More justly“, Milton, John, 1608-1674., [cit 2025-07-23]. Dostupné z O Earth, how like to Heav’n, if not preferr’d, More justly · Digital Collections - University at Buffalo Libraries

Milton, John, 1608-1674., „Gorgony, Hydras a Chimeras dire.,“ Digital Collections - University at Buffalo Libraries, [cit 2025-07-23]. dostupné z: https://digital.lib.buffalo.edu/items/show/1001.

Milton, John, 1608-1674., „Me miserable! Which way shall I fly, Infinite wrath, and infinite despair?,“ Digital Collections - University at Buffalo Libraries,[cit 2025-07-23]. dostupné z:https://digital.lib.buffalo.edu/items/show/1007.

Milton, John, 1608-1674., „O Earth, how like to Heav’n, if not preferr’d, More justly,“ Digital Collections - University at Buffalo Libraries, [cit 2025-07-23]. dostupné z: https://digital.lib.buffalo.edu/items/show/1031.

MILTON, John. Ztracený ráj. Vydání první. Praha: Vadim Charkovský, 2015. 383 stran. ISBN 978 – 80 – 260 – 9007 – 6

OLLIER, Edmund. The life and works of Gustave Doré containing One Hundred and Forty - one Enfravings. [online] London: Cassell publishing co. [1889?],. 412 s [cit 2025-07-23]. Dostupné z: #9 - The life and works of Gustave Doré, containing … … v.1. - Full View | HathiTrust Digital Library | HathiTrust Digital Library

ŠIMON, Tavík František. Dřevoryt druhá příručka umělce grafika. Praha: Jan Štenc, 1927. 115 stran.

PELÁNOVÁ, Anita, ADLER, Petr, NEUMANNOVÁ, Miloslava Slovník světové kresby a grafiky. Praha: Odeon, 1997. 510 stran. ISBN 80 – 207 – 0550 – 3

výkladový slovník : (malířství, sochařství, grafika) Praha: Academia, 1997, Baleka Jan. ISBN 978-80-200-1909-7