Článek
Obecní energetika dávno není výsadou technologických nadšenců, ale kvůli energetické krizi prakticky nutnou oblastí, kterou starostové musí převzít na svá bedra. Zajistit si aspoň část spotřeby elektřiny z vlastních zdrojů je dnes to nejrozumnější, co starosta může pro svou obec udělat.
Učinit první kroky k realizaci např. fotovoltaické elektrárny je přitom velmi snadné. Krok po kroku vysvětluje starostům jednotlivé body příprav až k realizaci návod Jak na solární elektrárny v obci (stáhnete si jej zdarma), který v polovině roku 2022 zpracovalo zájmové sdružení Unie komunitní energetiky (UKEN).
„Celý návod prostupují konkrétní a praktické tipy, co dělat a čemu se naopak vyhnout. S jeho vytvářením nám pomohli členové UKEN, starostové, kteří již vlastní energie vyrábí, i externí odborníci, kteří mají zkušenosti s instalacemi, plánováním a provozem,“ říká David Blažek, koordinátor UKEN.
První krok k energetické soběstačnosti obce představuje mapování spotřeby a potenciálu pro výrobu z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že nejjednodušší a investičně nejlevnější je fotovoltaická elektrárna na střeše budovy, je potřeba zjistit, jaká je celková plocha použitelných střech, kam lze panely umístit. Následuje zajištění potřebných povolení, např. vyřízení smlouvy o připojení do distribuční sítě a v některých případech i získání stavebního povolení a územního rozhodnutí.
S financováním pomohou obcím banky, které na zelené investice poskytují zpravidla zvýhodněné úvěry či dotace. Až 75 % investic obce pokryje např. Modernizační fond. Posledním krokem může být založení městské energetické společnosti, která bude elektrárnu provozovat.
„Ze současné energetické krize vede několik cest. Jedna z nich je cesta efektivních energetických úspor - naučme se hospodařit s energií rozumně. To zatím neumíme. Další z cest se jmenuje zvýšení energetické soběstačnosti a týká se jak občanů, tak obcí. Zapomeňme na svět, kde za nás energetiku někdo vyřeší. Učme se vzájemně a budujme energetické komunity tak, abychom co nejdříve byli nezávislí nejen na dodávkách komodit ze zahraničí, ale i na národních centrálních zdrojích. Energie do budoucna by měla být regionálním produktem,“ říká Michal Svoboda, konzultant komunitní energetiky SMS ČR a manažer programu OBEC 2030.
Komunitní energetika pomáhá snižovat riziko energetické chudoby
Díky tomu, že komunitní energetika přesouvá výrobu elektřiny a tepla do rukou lidí, decentralizuje ji a demokratizuje ji, pomáhá snižovat riziko energetické chudoby. Podporuje také lokální ekonomiku i formování komunitního života v obci. Obnovitelné zdroje navíc přispívají k řešení změny klimatu. Ve státech, kde je koncept komunitní energetiky plně rozvinutý, je běžným standardem, že se na financování projektů kromě obce či případného soukromého investora podílí i sami občané. To ostatně zvyšuje veřejnou podporu a lokální přijatelnost projektu, například větrných elektráren.
V komunitní energetice vidí přínos pro celý region například starosta obce Trojanovice Jiří Novotný: „Tři krize za sebou - covid, uprchlická vlna a drahé energie - nás naučili jednu důležitou věc. Nemá smysl stát s nataženou rukou a čekat na pomoc vlády. Ta je vždy pomalá a nakonec se potřebné finance k obcím nedostanou, nebo jen po troškách. Díky komunitní energetice si s tím už na příští zimu poradíme. Ve skutečnosti mohou soláry, větrníky a další komunitní zdroje pokrýt 80 % spotřeby českých domácností. Mám jednu jedinou prosbu na vládu- aby nám nestála v cestě a co nejrychleji schválila energetický zákon. Ten umožní i malým zdrojům prodávat energii do sítě. Teprve tehdy se Česko stane opravdu energeticky soběstačné.“
Naplnění potenciálu komunitní výroby energie v obcích by dokázalo pokrýt až 79 % spotřeby domácností. Vychází to ze studie společnosti EGÚ Brno.
Unie komunitní energetiky je zájmová skupina sdružující odborníky s širokým spektrem znalostí a zkušeností. Členskou základnu tvoří zástupci samospráv a místních akčních skupin, firmy a profesní sdružení, asociace z oblasti energetiky, životního prostředí, či stavitelství.