Jak je to ve skutečnosti se 7 mld. pro Agrofert

Dobrý den, zdravím vás u svého prvního článku na Médiu.

K jeho napsání mě přivedly diskuse pod články na českých zpravodajských webech. Chodím tam poměrně často a čím dál víc narážím na jeden současný fenomén, číslo:

Lidé tam stále dokola opakují „Babiš je zloděj - okradl nás všechny o 7 miliard; stát přišel o 7 miliard; EU nám neproplatila 7 miliard; Babiš nám dluží 7 miliard; Babiš má vracet 7 miliard; všichni musíme platit za Babiše 7 miliard“ a tak podobně a stále dokola.

Tak kde se to vzalo a jak je to ve skutečnosti? … pojďme na to:

Nechci psát obhajobu Andreje Babiše. Není to článek o tom, zda je Babiš dobrý nebo špatný politik.

Pojďme jen vyřešit zda … je pravda, že českému státu kvůli Agrofertu a dotacím vznikla škoda sedm miliard korun?

A moje odpověď po projití dostupných zdrojů je: nedá se dohledat jediný zdroj, že by to byla pravda.

Číslo přes sedm miliard korun nevzniklo úplně z ničeho. V roce 2025 se objevilo v souvislosti s vyjádřeními tehdejšího ministra zemědělství Marka Výborného. iROZHLAS psal, že Ministerstvo zemědělství bude chtít po firmách z holdingu Agrofert přes sedm miliard korun, a že má jít o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021.

Výborného ministerstvo bude chtít po Agrofertu přes sedm miliard. Holding tvrdí, že k tomu není důvod

To je důležitý základ. Těch „7 miliard“ tedy není částka, kterou by někdo jen tak náhodně vymyslel v hospodě nebo v internetové diskusi. Jde o politicko-právní odhad objemu dotací, které se začaly řešit kvůli střetu zájmů Andreje Babiše.

Jenže odtud je ještě velmi daleko k tvrzení:

Andrej Babiš dluží České republice sedm miliard.

Nebo:

Českému státu vznikla škoda sedm miliard.

Velká část zemědělských dotací nejsou dotace typu „úředník vybral jednoho favorita a přiklepne mu peníze“. U přímých zemědělských plateb jde často o platby na hektar nebo na základě jiných předem stanovených podmínek.

Ministerstvo zemědělství samo uvádí, že přímé platby mají zemědělcům zajišťovat stabilní příjmy formou platby na hektar nebo podle počtu chovaných zvířat a že jsou poskytovány výhradně z rozpočtu EU.

Přímé platby

To samozřejmě neznamená, že je může dostat úplně každý bez pravidel. Podmínky existují. Ale znamená to, že se liší od projektových dotací, kde se posuzuje konkrétní investice, inovace, technologie, linka, stavba nebo modernizace.

Právě u těchto nárokových evropských zemědělských plateb dnes Státní zemědělský intervenční fond podle ČT24 neplánuje zpětné vymáhání. Ředitel SZIF Petr Dlouhý uvedl, že u nárokových evropských dotací Agrofertu z let 2017 až 2021 šlo přibližně o čtyři až pět miliard korun.

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

To je pro „sedmimiliardovou“ debatu naprosto zásadní informace.

Jinými slovy: velká část slavné sedmičky jsou podle dostupných informací právě nárokové evropské zemědělské platby.

U přímých evropských zemědělských plateb je podstatné, že nejde o čistě české peníze. Administrativně je vyplácí český systém přes SZIF, ale ekonomicky jde o prostředky z rozpočtu EU, pokud je Evropská komise uzná jako způsobilý výdaj.

Tady je jádro omylu v diskusích.

Když někdo napíše, že „Agrofert dostal 7 miliard a český daňový poplatník to zaplatil“, je potřeba se zeptat:

Byly ty peníze proplaceny Evropskou unií, nebo ne?

Pokud byly evropské nárokové dotace České republice proplaceny a EU je po Česku nepožaduje zpět, pak českému rozpočtu v jednoduchém účetním smyslu nevznikla škoda.

To neznamená, že tam nemůže existovat právní spor. Znamená to jen, že nelze automaticky tvrdit, že český stát přišel o celou částku.

Tady se dostáváme k číslu, které je podle mě pro veřejnou debatu nejdůležitější.

Veřejně dohledatelná částka, u které se psalo, že šlo o dotace vyplacené firmám z Agrofertu z české kasy, ale nepředložené nebo neproplacené Evropskou komisí, není sedm miliard. Je to zhruba 163 milionů korun.

iROZHLAS už v prosinci 2020 psal, že české úřady nedaly Evropské komisi k proplacení projekty Agrofertu za zhruba 163 milionů korun. Podle článku šlo o projekty, které už byly vyplaceny z českého státního rozpočtu, ale nebyly kryté z EU.

České úřady prověřují další dotace pro Agrofert. Unii zatím nedaly k proplacení projekty za 163 milionů

To je samozřejmě pořád hodně peněz. Ale je to zásadně jiné číslo než sedm miliard.

Nejznámějším příkladem z této skupiny je dotace pro Penam / Pekárnu Zelená louka na linku na toustový chléb. Šlo o zhruba 100 milionů korun.

Tady je kritika mnohem silnější. Peníze byly vyplaceny z české státní kasy, Evropská komise je odmítla proplatit a případ se dál řeší. iROZHLAS letos psal, že NCOZ ukončila vyšetřování kauzy možného dotačního podvodu firmy z holdingu Agrofert právě kvůli této stomilionové dotaci.

Máme hotovo, hlásí elitní policisté, kteří stíhají firmu z holdingu Agrofert kvůli podvodu za 100 milionů

Tady tedy nejde o internetový mýtus. Toustová linka je reálný problém a reálný případ.

Ale znovu: 100 milionů není 7 miliard.

Dalším známým případem je Schrom Farms, firma z holdingu Agrofert. Tam šlo o dotaci zhruba 1,6 milionu korun, kterou Evropská komise odmítla proplatit kvůli Babišovu střetu zájmů. Firma peníze později vrátila, věc se ale dál soudně řešila.

Agrofert vyhrál soud o dotaci, kterou musel vrátit. ‚Právo na peníze to nezakládá,‘ tvrdí ministerstvo

To je důležité ze dvou důvodů.

Za prvé to ukazuje, že některé sporné dotace Agrofertu opravdu existují.

Za druhé to ukazuje měřítko veřejně doložených konkrétních případů: bavíme se o milionech nebo stovkách milionů, ne o prokázané sedmimiliardové škodě českému státu.

Podle veřejně dostupných informací se dá férově říct tedy jen toto:

Ano, existují právní spory o střet zájmů Andreje Babiše a dotace Agrofertu.

Ano, existují konkrétní případy dotací, které Evropská komise odmítla proplatit nebo které české úřady Bruselu nepředložily.

Ale zároveň:

Ne, z veřejných zdrojů nevyplývá, že by dnes českému státu vznikla škoda 7 miliard korun.

Protože právní otázka ještě není jen o účetní škodě.

I když EU některé nárokové evropské platby Česku proplatila, pořád se může řešit, zda je Agrofert směl dostat podle českého zákona o střetu zájmů a podle evropských pravidel střetu zájmů.

To je legitimní otázka.

Stejně tak je legitimní otázka, zda Evropská komise někdy v budoucnu nezaujme přísnější názor a nebude po Česku chtít finanční korekci. Seznam Zprávy teď v květnu 2026 psaly, že SZIF Evropskou komisi ujistil, že dotace pro Agrofert neposílá a řešení střetu zájmů zkoumá, ale krátce poté miliardy uvolnil.

Ujistili EU, že dotace pro Agrofert jsou zmrazeny. Vzápětí miliardy uvolnili

To je reálné riziko pro stát. Ne proto, že by už dnes bylo prokázáno, že škoda je sedm miliard, ale proto, že pokud by EU v budoucnu některé platby neuznala, mohl by problém vzniknout.

To je férové říci závěrem.

Při přípravě článku jsem použil AI jako pomocný nástroj pro rešerši a vyhledávání zdrojů. Faktické údaje jsou odkazovány na veřejně dostupné zdroje uvedené výše. Hlavní obrázek je ilustrační vizualizace vytvořená pomocí AI.