Článek
Zírání je obtěžování, o tom žádná. Ale snad, že jsem už tak sešlá věkem, že na mě nikdo nezírá nebo tím, zavřu oči, kdykoliv se mi podaří urvat místo k sezení, zírání je to nejmenší, co mi v MHD vadí.
Mám svůj žebříček největších otravů.
1. Stojiči ve dveřích vagónu metra s kufrem. Je samozřejmé, že pokud takový stojič jede pouhých osm zastávek se svých devadesáti litrovým kufrem, je nejlepší místo pro něj přímo ve dveřích, aby se všichni protahovali kolem něj a jeho velkomožného kufru třiceticentimetrovou škvírou, kterou milostivě udělá.
2. Stojiči ve dveřích vagónu metra s dvoumetrovým batohem. Tento stojič je též můj velice oblíbený typ. Při cestě z Černého Mostu na Karlovo náměstí ho občas popadne záchvat gentlemanství a při prodírání se vystupujících kolem něj se začne točit jako korouhvička, aby přece uhnul a jeho blahoslavený obr batoh minimálně pět lidí vyfackuje a dvěma pokřiví brýle.
3. Čtoucí či hrající stojiči ve dveřích vagónu metra. Intelektuálové, kteří stojíce ve dveřích čtou Tolstého, zřejmě aby tato skutečnost nikomu neunikla. Pokud ho na jeho půlhodinové cestě ve dveřích někdo osloví se slovy „S dovolením“, je vskutku silně uražen, neboť on přece čte. Dále gameři, kteří si adrenalin při hře zvyšují strkáním ve dveřích.
4. Posluchači se sluchátky na uších, které jsou zřejmě jen atrapa, jelikož dum, dum, dum se rozléhá po celém vagónu. Posluchači sedí, občas se pohybují v rytmu a nezištně se dělí o svou oblíbenou hudbu s ostatními cestujícími.
5. Zabírači dvou míst nákupní taškou či batohem. Jedná se o tvory obou pohlaví různého věku, kteří se blazeovaně rozvalí se svým zavazadlem na dvě místa, neboť zavazadlo má též právo na pohodlí. Zabírači se slabší vůli při požádání místo uvolní a zavazadlo si položí na klín či k nohám, ovšem silnější povahy pouze vrhnou zlý pohled číslo 10 a vyštěknou „Co chcete!“. No asi obdivovat, jak hezky batoh sedí.
6. Manikérky, kosmetičky. Mladá děvčata i ženy v letech si chtějí trošku nabarvit peří, než dojedou na rande či do práce. Většinou tiše sedí a vybarvují se, problém nastává, když přejdou k manikúře. Takový ustřižený nehet dokáže nabrat slušnou rychlost, letět přes půl vozu a škrábnout jiného cestujícího na tváři.
Manikérka
7. Biomatky. Nastupují do vozu se svými malinkými asi desetiletými dětmi se slovy „Místo pro děti!“ Zaostalí spolucestující, co neví, co se děje jsou prokláti nenávistnými pohledy biomatek, zatímco uvědomělí poslušně uvolňují místo k sezení pro unavené školáky. Bohužel se občas stane, že uvolněné místo nevyhovuje vysokým požadavkům hrdinných matek a jejich jedinečných potomků a příkazy pokračují, dokud ta vetchá nechápavá babka neuhne.
8. Cestující restauračním vozem. Nastupují s kávou v ruce, se kterou se kymácejí nad jinými lidmi. Pokud tramvaj nečekaně zabrzdí, rozdělí se o kávu s ostatními. Často mají v ruce též hamburger. Bohužel, maso sní sami, s ostatními se podělí pouze o kečup.
9. Telefonisté. Velice rozšířená skupina. Díky nim ostatní nemusí sledovat nekonečné seriály, neboť se při cestě domů dozví, jaký byl včera Milan v sexu, jaká je jeho bývalka kráva či jiné zvíře, komu zahnula Libuna. Často se člověk vzdělá, vyslechne si, že lékaři jsou naprosto zbyteční, neboť na angínu je nejlepší ten lék, co poradila Květa. Je až neuvěřitelné, kolik vysoce postavených manažerů cestuje tramvají a dává příkazy, zřejmě personální manažerce, že Josef ty důležité grafy zase zbabral a měl by dostat padáka.
