Článek
Jenže nový migrační pakt kvóty obsahuje. Sice v jiné podobě než před lety, ale přesto. Kritici za migrační kvóty ve schváleném paktu často považují systém tzv. povinné solidarity, kdy členské státy budou mít volbu mezi přebíráním migrantů a placením výpalného za to, že migrant zůstane v členské zemi, ve které zrovna je, a nebude do platící země přemístěn. Jenže to pořád není celé.
Za skutečné migrační kvóty lze označit až situaci, kdy členské státy takovou volbu mít nebudou a migranty budou muset ve stanoveném počtu přebírat na svá území. Ale i to pakt obsahuje, byť kamuflovaně.
Státy EU sice budou mít volbu mezi přemísťováním migrantů a placením výpalného 0,5 milionu Kč (20 tisíc Euro) za nepřemístění jedné osoby, ale pouze za podmínky, že všechny státy EU dohromady přislíbí a skutečně převezmou nejméně tolik migrantů, kolik stanoví každoročně schvalovaná kvóta. Ta bude minimálně 30 tisíc migrantů. Navrhne ji Evropská komise a schválí Rada EU.
Klesne-li počet skutečně převzatých migrantů pod tuto kvótu, nastupuje povinné přerozdělování. Už bez možnosti vykoupit se finančním příspěvkem. Fígl je v tom, že přerozdělovat se nebudou přímo migranti. Namísto toho se bude na státy převádět tzv. příslušnost k řízení o jejich žádostech o mezinárodní ochraně (volně řečeno o azylu). Tedy dejme tomu na Českou republiku bude v takové situaci převedena příslušnost k vyřízení žádosti o azyl pro migranta, který právě připlul na italský ostrov Lampedusa. To bude znamenat, že řízení o žádosti tohoto migranta bude provádět k tomu určený český úřad. Jenže důsledkem převedení příslušnosti k vyřízení žádosti o azyl bude, přinejmenším ve většině případů, rovněž přemístění migranta do příslušného státu, tj. v našem příkladu do České republiky.
Přestože se tedy tento mechanismus nenazývá migračními kvótami, právě tak bude fungovat. Počet migrantů, kteří budou tímto mechanismem přerozdělení povinně, bude záviset na tom, jak moc se bude ochota států dobrovolně přebírat migranty vzdalovat od Evropskou komisí navržené a Radou EU stanovené kvóty.
Plakát Ministerstva vnitra, který tvrdí, že migrační pakt neobsahuje žádné kvóty.
Je neuvěřitelné, že ministr vnitra Vít Rakušan je schopen opakovaně lhát, že migrační pakt žádné kvóty neobsahuje, a že je schopen touto lží oblepit republiku (viz obrázek). Je neuvěřitelné, kolik dalších politiků, včetně premiéra Petra Fialy, je schopno migrační kvóty přehlížet a tvářit se, že neexistují. Stačilo k tomu málo: mechanismus kvót nazvat jinak a udělat jej složitější. Nicméně tiskové oddělení Rady EU po zasedání, kde byla klíčová část migračního paktu schválena, nic netajilo a otevřeně napsalo:
S cílem kompenzovat případný nedostatečný počet příslibů týkajících se relokace budou mít členské státy, které využívají solidarity, jako sekundární solidární opatření k dispozici kompenzace v oblasti příslušnosti. To znamená, že daný přispívající členský stát převezme příslušnost k posouzení určité žádosti o azyl podané osobou, která by byla za normálních okolností přemístěna do příslušného členského státu (členského státu využívajícího pomoci). Tento systém bude povinný, jestliže budou přísliby týkající se relokace nižší než 60 % celkové potřeby zjištěné Radou na daný rok nebo nedosáhnou počtu stanoveného v nařízení (30 000).
Jinak řečeno, samo tiskové oddělení Rady EU píše, že pro případ, že státy EU nerelokují, tj. nepřevezmou, dostatek migrantů, je v migračním paktu povinný mechanismus převádění příslušnosti. Když to dáme dohromady s povinností migranta být přítomen v příslušném státě, je jasné, že ačkoli se to jmenuje jinak, jedná se o faktické migrační kvóty.
