Článek
Betlémská kaple - mně známý pohled z druhé strany
Původní Betlémská kaple byla vystavěna v letech 1391 až 1394 jako speciální prostor pro kázání v češtině (nikoliv jako kostel k bohoslužbám).
Betlémská kaple - detail jižní průčelí do náměstí
V letech 1402 - 1413 byl jejím správcem Jan Hus, který zde sloužil jako jeden z kazatelů. V době jeho působení se krátce stal také rektorem pražské, dnešní Karlovy, univerzity.
Betlémská kaple - levá část jižního průčelí
Po vyhnání Jana Husa kaple dál fungovala, stavebně se upravovala, stala se i regulerním kostelem. Ale roku 1786 byla pro špatný stav zbořena - zůstala víceméně jen torza obvodových zdí. Prostor posléze sloužil dalších 50 let jako sklad dřeva.
Betlémská kaple - pravá část jižního průčelí
Až v letech 1836-1837 byl pozemek zastavěn třípodlažním činžovním domem, který můžete vidět na fotografii otištěné v časopise Světozor z 2.7.1915:
Po komunistickém převratu byl z podnětu Zdeňka Nejedlého (přezdívaný „Rudý dědek“) činžovní dům zbořen. Z nalezených fragmentů zdiva, historických kreseb a starších plánů z přelomu 17. a 18. stol, byl vytvořen projekt Jaroslava Fragnera na novostavbu Betlémské kaple v předpokládaném, leč částečně dobově vhodně poupraveném, gotickém vzhledu z doby působení kazatele Husa.
Betlémská kaple - pohled do dvora
Stavba, z velké části z betonu, probíhala v letech 1950-1952.
Betlémská kaple - detail moderní přístavby
Smyslem obnovy nebyla regenerace památky jakožto účelového zařízení, nýbrž vyzdvižení památníku českého husitství.
Betlémská kaple - původní, z velké části zachovalé, velké okno
Dobový, dosti tendenční, dokument o novostavbě kaple:
Kaple sloužila převážně socialistické propagandě. Později, v roce 1987, byla převedena do majetku Českého vysokého učení technického, které od té doby slouží k univerzitním ceremoniálním účelům .
Betlémská kaple - vstup do podzemí kaple
Betlémská kaple - detail plně zachovaného půvoného ostění
