Článek
Lidé na sociálních sítích sdílejí své zážitky, chlubení své, názory, úvahy, záliby, teorie, praxe a události. Na Facebooku jsou bohužel skupiny, které mají pravidla a redakce proti šíření dobra a osvěty.
Pochybné spamy a sprosté odkazy se vpravdě nesmějí šířit, ale ty se šíří mnohem rychleji a radikálněji než již zmíněné dobro a osvěta, což vnímám jako nesprávný nepoměr.
Dobro a osvětu je třeba šířit vždy, i kdyby nebylo na chleba. Toť můj názor. Bohužel věrohodné internetové odkazy a snímky krásna například přírody, detailů, či slušné názory jsou často cenzurovány, anebo čekají dlouhodobě na schválení správci daných skupin. Tak kde to jsme, když se dobro nedá šířit intenzivně! Tak na co jsou sociální sítě? Většinou pro šíření pochybného bulváru a zla!
Bohužel algoritmy fungují v neprospěch šíření dobra a osvěty. Do toho vstupuje realita našeho státu a okolních zemí, kde je vše předraženo, vysoké zadlužení, plno podvodů, kde je vysoká kriminalita, že si už slušní lidé nevědí vůbec rady. Do toho vstupuje umělá inteligence, která se mnohdy chová prohnile.
Kdoví, jestli Internet, www, sociální sítě jsou dílem samotného Satana!? Mnohdy o tom přemýšlím, když se též v církevních skupinách cenzuruje to dobré. Bohužel se Ježíš Kristus obrací v hrobě, vlastně v nebi. Co je na tom špatného, když chci, aby byl také na Zemi ráj, mír a pokoj režimu idylky nebeské. To by bylo přece krásné, nemyslíte? Jak filozofické!
Křesťanská víra vlastně připouští, že prý na Zemi proběhnou apokalyptické scénáře, aby pak po Posledním soudu byli ti vytrvalí ve víře v Ježíše Krista v nebeském království. Mnohdy jsem narazil s názorem, který se mi líbil, že zvířata mají duši, že situace na Zemi musí být blízko tomu ideálnímu nebeskému království. Šlo o kvalitu životů, nikoliv nástrahy ze strany mamonu.
Vlastně jsem chtěl ideální pozemský a nebeský svět, též ten virtuální, aby byla ideální též umělá inteligence, a to v duchu tzv. nebeské společenské smlouvy a sociální spravedlnosti ve jménu dobra, morálky a slušnosti. Bohužel jsem s tím v tomhle světě pozemském a virtuálním tvrdě narazil, když mi nejsou lhostejné osudy ostatních bližních. Prostě jsem chtěl ideální a spravedlivý systém vždy a všude.
Václav Kovalčík, Zlín
