Článek
Přečetl jsem uvedenou knížku, v níž jsou dány příběhy k poučení. Jsou zde známy myšlenky bratrů a sester, které tvoří vesmírné planety, naše Země, Měsíc, Slunce a další hvězdy. Též jsou bratry a sestrami považováni lidé, rostliny a živočichové.
V příbězích vystupují indiánští bohové, lidé, jaguár, kojot, pavouk, chřestýš, králík, vrána, aligátor, štír atd. Jednotlivé příběhy a moudrosti jsou vlastně bajkami o lidských, zvířecích a božských vlastnostech.
Kniha porovnává myšlení amerických indiánů a myšlení bílých lidí. Indiáni mají hluboký vztah k přírodě, snaží se chránit rostliny, zejména stromy viz Moctezumův zákon, který vlastně chrání zeleň. Stromy jsou tedy posvátnými bytostmi. Autor popisuje též vybrané indiánské obřady a tradice, co se týče například přírodního uzdravování, lázeňství, obětování potravin pro zemřelé, prosby a děkování za úrodu, či obřady spojené s lovem zvířat pro nasycení.
Hlavní a aktuální myšlenkou jest, že člověk nesmí zapomenout na své tradice, protože pak by byl ztracen, také nesmí zapomenout na své zesnulé předky. Mnohdy však na své tradice zapomínáme, proto jsou v národech krizová až chaotická období, kdy se nemůžeme o nic opřít.
Bílí lidé jsou považováni jako bratři, ale ti dennodenně drancují přírodu, kácejí deštné pralesy, zabíjejí zvířata nikoliv pro nasycení, ale pro rozmařilosti. Těží ve velkém nerostné suroviny, stavějí železnice, jezdí mohutnými železnými vlaky atd. Indiáni však doufají, že se někdy bílí bratři napraví, že jednoho dne prozřou.
V knize je vysvětlováno, proč indiáni nemají vozy s koly. Kruh je tedy posvátný výjev, jenž symbolizuje například uzavřené manželství mezi ženou a mužem. Muž a žena před uzavřením manželstvím jsou vlastně půlkruhy. Kolo také symbolizuje kompletní vesmír, kde se nachází naše Slunce a Měsíc a ostatní tělesa.
Indiánské moudrosti zmiňují malby v jeskyních tzv. Aluxi, což jsou posvátné bytosti snad mimozemského původu, anebo žijící tajně někde v podzemí. Lidé jim obětují potraviny, ale pověsti říkají, že pokud se na ně zapomene, pak nastává hlad a neúroda.
Kniha rovněž obsahuje moudrost, jež nás nabádá k zodpovědnému obchodování. Nelze dopředu mít zakázku na dvacet tisíc košů, protože by prostý Mexičan s výrobou nestíhal, zároveň by tím zanedbával svou rodinu i polní hospodářství. Není tedy vítězství získat to, na co nestačím. I dnešní doba líčí, že jsou z toho pak problémy, tím ochabují rodinné a mezilidské vztahy, které jsou již velkými zakázkami napjaté.
Z knihy je patrné, že indiáni doplatili na svou dobrotu a pohostinnost, když se do Ameriky dostali bílí lidé, kteří drancovali a zotročovali původní obyvatele. Přesto indiáni doufají, že se bílí lidé jednoho dne poučí ze svých chyb a omylů, a budou pak společnými bratry a sestrami v tom dobrém pro život a záchranu naší planety Země.
Václav Kovalčík, Zlín
Zdroj: Příběhy a moudrosti aztéckých indiánů, Xokonoschtletl, překlad Andrea Fišnarová, nakladatelství Portál, Praha.
