Článek
Je to dneska krásný den
kdy zebřičky mé
jimž jsem čistil klec
vždycky mi uletí
musím počkat na západ sluneční
kdy se mi navrátí
do domečku ptačího
Zebřinka sedí na vajíčkách svých
a Zebři kolem ní poletuje
obšťastňuje
ale oba mi uletí
když se jen přiblížím
možná už vědí
že toužím zavřít dvířka klece
nechám to však na nich
ať se jen proletí
ve dvacátém prvním století
u nás doma v prostoru
Post scriptum
Určitě se mi navrátí, ale až večer. To už se mnohokrát stalo. Aspoň se bohatě proletí Zebři a Zebřinka. Samička také sedí na vajíčkách, která snesla. Snad budou mláďátka.
