Článek
Bankomat, který nepromluví, e-shop bez popisků nebo kulturní akce bez titulků? Už brzy nepůjde jen o špatnou vizitku, ale rovnou o porušení zákona. Evropský akt o přístupnosti vstupuje do praxe a mění pravidla hry pro weby, aplikace i služby, které donedávna fungovaly podle svého. Přijde velká změna už 28. 6. 2025 nebo u některých výrobků a služeb až třeba za 20 let?
Nový právní rámec zavádí jednotná pravidla pro přístupnost napříč celou Evropskou unií. Zákon se vztahuje na digitální služby, produkty, online rozhraní i technická zařízení, která jsou běžnou součástí veřejného prostoru – od internetového bankovnictví přes mobilní aplikace až po bankomaty nebo elektronické čtečky knih.
Jaké změny se očekávají?
Povinností přibude veřejnému sektoru i firmám. Městské weby, rezervační systémy, dopravní aplikace nebo platební terminály budou muset být použitelné i pro osoby s různými typy postižení. Technickým měřítkem se stane norma WCAG 2.1 na úrovni AA, která definuje například kontrastní rozhraní, ovládání bez nutnosti použití myši nebo popisky ke všem grafickým prvkům.
Ve veřejném prostoru se změny dotknou třeba jízdenkových automatů nebo bankomatů, které budou muset nabídnout hlasový výstup a intuitivní ovládání. Jinými slovy: už nebude možné uvést do provozu zařízení, které není přístupné i pro člověka s omezeným zrakem, sluchem nebo pohybem.
Kulturní scéna a doprava pod drobnohledem
Organizátoři kulturních akcí, provozovatelé kin nebo streamovacích služeb budou muset zpřístupnit obsah pomocí titulků, přepisu dialogů nebo audiopopisu. Letní scéna Vyšehrad, kino Světozor nebo festival United Islands – ti všichni budou muset zajistit, že jejich program bude dostupný opravdu každému.
Zásadní změna čeká i provozovatele dopravních systémů. Aplikace PID Lítačka nebo online služby Českých drah budou muset být kompatibilní s asistivními technologiemi, aby člověk s postižením mohl bez bariér plánovat trasu, kupovat jízdenky nebo využívat zákaznický servis.
Ne všichni musí splnit všechno
Zákon počítá i s výjimkami, které mají usnadnit přechod na nový systém. Netýkají se ale všech ani všeho – a některé z nich budí rozpaky.
Jako příklad lze uvést jízdenkové automaty. Ty, které jsou v provozu už dnes, dostávají výjimku – přístupnost se na ně bude vztahovat až za dvacet let. Pokud ale provozovatel uvede nový automat po 28. červnu 2025, bude muset zajistit jeho přístupnost hned od začátku. Podobně je to i s dalšími produkty – vše, co se na trh dostane po tomto datu, musí odpovídat novým pravidlům. Notebook, chytrý telefon nebo čtečka knih z nového modelového roku už nebude smět ignorovat potřeby lidí se zrakovým nebo motorickým omezením.
Zákon se také vztahuje na popisy a návody – například u mobilních telefonů musí být grafické návody převyprávěné i v textové, přístupné podobě. Naopak u nábytku nebo stavebnice zákon výslovně umožňuje zachovat pouze grafický návod, protože se nejedná o elektronický produkt. Rozdíl je tedy v tom, zda je návod součástí digitálního zařízení, nebo ne.
Návody obecně budou muset být čitelnější, přehlednější a psané srozumitelnou formou – jazykem, kterému rozumí i uživatel bez předchozích technických znalostí. U mapových vyjádření, například u přehledu poboček na webu, bude nutné doplnit i textovou alternativu – jinak si cestu k nejbližší bance nebo poště člověk s postižením jednoduše nenajde.
Co to znamená pro e-shopy
Spuštění EAA přináší pro větší e-shopy řadu povinností. Nestačí mít moderní design – weby musí být ovladatelné bez myši, texty čitelné i přes čtečku obrazovky, obrázky produktů doplněné o textový popis. Povinnost přístupnosti se týká také všech kroků nákupu, od výběru zboží přes platební brány až po potvrzovací e-maily a reklamační formuláře. Přístupný musí být i zákaznický servis a návody k použití. Nedodržení těchto povinností může firmám přinést nejen odliv zákazníků, ale i vysoké pokuty.
Například pražská Lítačka zatím neprojde
Zákon počítá i s výjimkami pro městskou a příměstskou dopravu. Přístupnost jízdenkových automatů v těchto systémech je sice povinná, ovšem platí u nich odkladná lhůta – stávající automaty musí být přístupné až do dvaceti let od data 28. června 2025, nová zařízení ale musí splňovat pravidla ihned. Naopak digitální služby jako webové stránky, mobilní aplikace nebo mapové informace v městské a příměstské dopravě zatím pod EAA nepodléhají. To znamená, že například aplikace Lítačka pro Prahu, byť by byla mnohem uživatelsky přívětivější s funkcemi jako tmavý režim (dark mode), zatím není zákonně nucena takové úpravy zavést. Naproti tomu státní dopravci, jako Správa železnic nebo provozovatelé dálkových autobusových linek, musejí zajistit plnou přístupnost všech svých digitálních služeb a informací.
E-knihy byly do zákona vloženy na poslední chvíli, e-časopisy zatím ne
Mezi diskutované výjimky patří i e‑časopisy. Zatím se s jejich přístupností vůbec nepočítá, snad až od roku 2030, což například nevidomí označují za zbytečně promarněnou příležitost. Právě digitální magazíny přitom tvoří důležitou součást kulturního a informačního prostoru a jejich nepřístupnost čtení pomocí asistivních softwarových čteček dál zůstává bariérou, kterou zákon ignoruje.
Nejmenší firmy s méně než deseti zaměstnanci a ročním obratem do dvou milionů eur mají výjimku částečnou. Neplatí plošně – a pokud firma prodává produkt nebo poskytuje službu, kterou lze přizpůsobit bez zásadních nákladů, musí se přístupnosti přesto věnovat. Zákon rovněž umožňuje výjimku z důvodu tzv. nepřiměřené zátěže – ale tu musí každá firma podrobně zdůvodnit a doložit, proč není přístupnost technicky nebo ekonomicky zvládnutelná.
Kdo pravidla poruší, riskuje milionové pokuty
Pokud se firmy či instituce nepřizpůsobí, hrozí jim vysoké sankce. Česká legislativa stanoví pokutu až do výše 10 milionů korun. Kontrolu bude vykonávat například Česká obchodní inspekce nebo Ministerstvo průmyslu a mnoho dalších institucí podle druhu produktu nebo služby. Každý poskytovatel přístupné služby musí být připraven doložit, jak přístupnost zajišťuje, včetně technické dokumentace nebo návodu k použití.
Všechno si ještě musí sednout
Změny si ale sednou postupně. Chybí technické normy, jasné vzory řešení i praktické manuály. Některé firmy navíc už teď hledají spíše vlastní cesty – a někdy to nevychází. Například Česká spořitelna zrušila službu Bankéř na telefonu, která umožňovala ověření identity přes bezpečnostní otázky. Místo toho je nutné navázat hovor přímo přes aplikaci George, kde klient zadává PIN. Jenže právě v ten okamžik se ve verzi pro nevidomé výrazně ztlumí hlasový výstup – a to jak na iOS, tak na Androidu. Výsledkem je, že nevidomý uživatel zůstává bez kontroly nad zadáváním čísel PINu. Doufejme, že právě tlak ze strany EAA přispěje k nápravě a že vznikne nová, funkční a důstojná cesta, jak mohou lidé s postižením bezpečně komunikovat se svou bankou – i ve chvílích, kdy jim aplikace nebo web nestačí.
Přístupnost jako konkurenční výhoda
Firmy, které se na změny připraví včas, mohou naopak získat náskok. Přístupnost není jen o splnění zákonných povinností, ale i o tom, že služba funguje inkluzivně – pro všechny. Web nebo aplikace, kterou zvládne ovládat člověk s těžkým zrakovým postižením, se obvykle hodí i seniorovi s tabletem, rodiči s dítětem na klíně nebo uživateli s pomalým internetem.
Praha má šanci ukázat, že to myslí s inkluzí vážně. Pokud se do úprav pustí systematicky – od městských stránek přes dopravní portály až po kulturní programy – může se stát metropolí, kde je přístupnost standardem, ne překvapením.
Souvislosti
Různé weby o EAA, webinář na Úřadu práce 11. 6. 2025
