Článek
Dobrý den, na Šumavu rád vzpomínám. Jako kluk ve věku devět až deset let jsem s rodiči jezdil k tetě do Dolního Dvořiště . Teta Libuška a strýc nás dovedl do lesa, kde bylo vysoké borůvčí. Můj táta s námi nechodil do lesa, že tam je moc komárů. Ale zato tam bylo hodně borůvek a za dopoledne jsme měli nasbíráno a pak se šlo domů. Teta Libuška nám také pomáhala se sběrem borůvek. A vždy nám strejda vyřídil vstup do tohoto prostoru. Pohraničníci měli krásné psi, já se jich jako dítě vůbec nebál, zato mamka ta se jich bála. Pepík s námi také chodil a potom byl u nás na prázdninách. No prostě nádherné dětství, já jako pomáhal, ale spíš jsem jenom lítal po lese a otravoval vojáky. Oni o nás věděli, protože strýc byl nějaký důstojník. Jednou jsem se nějak ztratil a voják mne přivedl k mamce s takovým velkým psem. Nádherné prázdniny.
PS. možná že Pepík a Libuška ještě žije, ale já bych je nepoznal . Tyto jsou již bratranec a sestřenice, v Dolním Dvořišti. Já mám již šestasedmdesát a proto posílám telefon a když se někdo ozve budu rád Václav 720167867.
