Článek
Dovolte mi reagovat na články:
Jsem v advokacii přes 15 let a rodinné spory řeším celkem často. Jsem v Unii rodinných advokátů a mám krásnou a spokojenou rodinu. A přesto se občas se „strachem“ dívám na svoji rodinu a ptám se, co by na naši výchovu řekl OSPOD?
Problematika OSPOD spočívá v nejasném zákonu č. 359/1999 Sb. - Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, a to konkrétní v ustanoveních:
(2) Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen sociálně-právní ochrana) se rozumí zejména
a) ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b) ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
c) působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,
d) zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.
Tato ustanovení jsou značně vágní a dávají úřadu pravomoc, která bez odpovědnosti vede k emocím, které jsou v článcích popsány. A odpovědnost OSPOD nemá de facto žádnou. Co totiž uděláte, když přijdete k soudu ve věci výchovy a zde je přečten závěr šetření OSPODu o vaší výchově? Ve své podstatně nic. Neměli jste předem možnost se se závěry seznámit, namítat doplnění či opravu, odvolat se, pokud nesouhlasíte.
První problém je, že málo kdo ví, jak funguje OSPOD
Dle rodičů nelidsky. Pokud o někom řeknu, že se chová lidsky, pak je to ocenění člověka. Míním tím jeho dobrou povahu, která je laskavá a humánní. Tedy takto hodnoceného člověka znám.
Ale co víte o úřednici (a to je další problém, když na OSPOD pracuje naprosté minimum mužů), která jde hodnotit vaše dítě a rodinu? Jaká je její sociální, kulturní, náboženské, rasové, gender, aj. uvědomění? Jaké má preference? A jakou má sama rodinu? Je milována svým mužem, anebo ji podvádí? Má proto soucit s otci, anebo s matkami? A co její děti? Jak se povedla jejich výchova? A má je vůbec? A kolik? A co finanční zajištění? Má se dobře, anebo je matka samoživitelka? A tak by šlo pokračovat…
Jde o podstatné údaje, protože každého z nás výše uvedené podstatně formuje v tom, jak se chováme k jiným. Pokud jsem uvedl, že OSPOD je nelidský, pak proto, že vůbec nic nevíte o tom, kdo vás hodnotí a jak se na vás a priory dívá. A to je problém, o kterém se nehovoří a mělo by se. OSPOD je totiž malý soud. Je to orgán, který zasahuje do sféry rodiny. S tím problém nemám. Moji klienti, ale i já, mám problém s tím, že nevím, a základě čeho a jak mne kdo hodnotí. OSPOD je nelidský orgán, protože vstupuje do naší sféry, aniž se představí a představí své hodnoty a postoje.
Jsme společnost, která má různé preference a je to dobře. Uznávám společnost, která se nebojí rozmanitosti. Ale rozmanitost může i leckoho provokovat. Proto je dobré si předem říci, co jsou práva dítěte, co jsou hodnoty, které OSPOD preferuje jako zdravé a jak mohu a mám reagovat, když s OSPODem nesouhlasím.
Druhý problém je, že OSPOD nemá definováno, co je to příznivý vývoj a řádná výchova
Existuje sice řada dokumentů k této problematice, ale ty mají dohromady desítky stran a najdete v nich téměř cokoliv. Zde se chci zastat OSPODU, protože právě toto je důvod, proč se OSPOD chová tak, jak je schová. Tedy oprávněně je kritizován na všech stranách - otci, matkami, dětmi, advokáty. Není to však chyba úřednic na nejnižších stupních, ale vedení. To by mělo dokázat definovat, jasně a zřetelně, bez možnosti větších odchylek, co je to příznivý vývoj. Bude to nepopulární, protože se ozvou neziskovky a aktivisti, kteří vám hned řeknou, že jste opomněli tuto a jinou menšinu. Jenže já od svých klientů vím, že pokud se rozvádíte či něco řešíte s OSPODem, pak neřešíte jiné, ale hlavně sebe. Chcete návod, jak projít tím nepříjemným minovým polem. Za mne, a vím, že se to nebude mnohým líbit, ale líbí se to určitě dětem, by se mělo říci, že příznivého vývoje pro děti dosáhneme primárně tím, že je zde pokojný vztah mezi mužem a ženou, respekt a úcta. Vše, co toto narušuje, má být pod drobnohledem, zdali zde není ohrožení výchovy a vývoje. A je jedno, kdo za to může. Pokud se rozhodli mít dospělí lidé děti, pak mají i odpovědnost.
OSPOD může uložit dokonce i povinná sezení pro rodiče - odbornou poradenskou pomoc, ale často se bojí své pravomoci využít. Ještě více se pak bojí tuto povinnost uložit jen jednomu rodiči, aby nevypadal zaujatý. Dokonce může dát napomenutí, ale ani to moc nevyužívá.
A zde se dostáváme k jádru problému
Vy čtenáři znáte své děti a manželky/manžely řadu let. OSPOD přijde 2×-3× a ví hned vše? To je jistě nesmysl, který je nutné odstranit. Je třeba mnohem větší přísun financí, na více času pro práci s klienty - rodinami. Stačí vzít finance neziskovkám v těchto oblastech a dát je právě těmto úřednicím. Neziskovky jsou občas fajn, ale nemají suplovat stát v rodině.
Pokud jsem uvedl, že se občas bojím při své výchově, co by na to řekl OSPOD, jde o shrnutí mého názoru. Kdo má autoritu určit, co je pro dítě dobré? Pokud je to úřad, pak jistě nechceme severský model a rodinu Michálkových, kterým Barnevernet odebral děti bez jasných důvodů. Požaduji, aby ústřední orgán, který je nad OSPODem jasně stanovil, co jsou nejlepší zájmy dětí v pár větách a stanovil, že pracovnice OSPODu bude lidská, ne nelidská. To pak povede ke spokojenosti všech, protože každý bude vědět, co má očekávat a jaká jsou jeho práva a povinnosti.
