Článek
Když „být zaneprázdněný“ znamená „jsem důležitý“
V moderní společnosti je zaneprázdněnost statusovým symbolem. Když někomu řeknete, že „nestíháte“, většinou to neznamená, že něco nezvládáte – naopak, dáváte tím najevo, že jste potřební, produktivní, nezastavitelní. Jenže právě tahle glorifikace výkonu a multitaskingu má své následky.
Chronický stres se stal tichým společníkem každodenního života. A co hůř – začali jsme ho považovat za normu.
Technologie nám práci neulehčily. Jen ji udělaly nekonečnou
Kdysi bylo jasné, kde práce začíná a kde končí. Dnes? E-maily po desáté večer, urgentní zprávy během víkendu, notifikace na mobilu i na dovolené. Díky technologiím jsme „v práci“ prakticky nonstop – a mozek nikdy skutečně nevypne.
Home office měl přinést větší svobodu. Ale realita je často opačná: bez jasných hranic mezi pracovním a osobním časem se z domova stává kancelář 24/7.
Proč už neumíme odpočívat?
Generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků vyrůstala s mantrou „dělej víc, dosáhneš víc“. Odpočinek se považuje za lenost, nicnedělání za slabost. Výsledek? Když už máme volno, nevíme, co si s ním počít. A místo klidu přichází výčitky – že bychom měli být produktivní.
Psychologové mluví o „produktivní úzkosti“ – pocitu, že je člověk neustále v časovém skluzu. A to i ve chvílích, kdy objektivně žádné termíny netlačí.
Ticho, nuda a nespěch: zapomenutý luxus
Mozek potřebuje chvíle ticha a nudy. Jen tehdy může regenerovat, tvořit, hledat nové souvislosti. Jenže nuda je dnes téměř nepřijatelná. V každé volné chvíli saháme po telefonu, podcastu, seriálu nebo task listu.
Výsledkem je přetížený nervový systém a tělo ve stavu neustálé pohotovosti. I zdánlivě „odpočinkové“ aktivity nás mohou vyčerpávat – pokud je děláme s pocitem, že musíme.
Cesta zpět? Pomalost, vědomost, limity
Neexistuje univerzální návod na zpomalení. Ale jsou návyky, které pomáhají:
- Stanov si čas, kdy práci vypínáš – a opravdu ji vypni.
- Buď offline. Nejen bez e-mailu, ale i bez nekonečného scrollování.
- Dovol si nudit se. I pět minut ticha denně dělá zázraky.
- Připomeň si, že nejsi stroj. A že „neproduktivní“ neznamená „zbytečný“.
Nepřítel není práce, ale způsob, jak o ní přemýšlíme
Práce není špatná. Práce dává smysl, hodnotu, cíl. Ale nesmí nás pohlcovat. Dokud si budeme spojovat vlastní hodnotu s tím, kolik toho zvládneme, budeme v pasti. A dokud budeme odpočívat s výčitkami, nikdy si skutečně neodpočineme.
Nejsme přepracovaní. Jsme přeprogramovaní. A změna začíná tím, že si to přiznáme.
