Článek
1. Naši rodiče: jistota po škole
Naši rodiče vyšli ze školy a za pár let měli byt, často i auto a dovolenou u moře. Hypotéky nebyly nutností, nájmy nezruinovaly půlku výplaty a práce sice nebyla lehká, ale byla stabilní.
2. My: dřina bez jistot
Dnes máme vysokoškolské tituly, několik brigád během studia, děláme přesčasy – a stejně žijeme v podnájmech nebo sdílíme byty. Hypotéka je pro mnohé sci-fi, a kdo ji má, žije v neustálém stresu, že mu banka vezme domov.
3. Kdo nám bere výsledky práce?
Ceny bydlení vystřelily, platy ne. Místo toho platíme drahé energie, jídlo i služby. Přitom produktivita stoupá – jen peníze končí jinde než u lidí, kteří je vydělávají. To je hořká realita třicátníků a čtyřicátníků.
4. Nejde jen o peníze
Nejde jen o to, kolik vyděláme. Jde o to, že chybí pocit budoucnosti. Rodiče měli jistotu, že jejich dřina má smysl – že jednou něco vybudují. Dnes děláme stále víc, ale horizont se vzdaluje.
5. Generace, co se nevzdává
Přesto nejsme slabší. Jen jiní. Investujeme do zkušeností, cestujeme, hledáme smysluplnější práci. Ale pravda bolí – materiálně žijeme chudší život než ti, kdo nás vychovali. A to je otázka, kterou bychom měli položit nahlas: proč?
