Článek
Psychologie ve službách marketingu
Dřív se problémy řešily mlčením. Dnes se řeší diagnózou. Na jednu stranu je dobře, že už neschováváme bolest pod koberec. Na druhou se zdá, že se z duševních poruch stal lifestyle. Každá druhá celebrita má „úzkostné období“, TikTok je plný uživatelů „s ADHD“ a sociální sítě slouží jako veřejné deníky terapie.
Jenže ne každá únava je deprese. Ne každá nesoustředěnost je ADHD. A ne každý špatný den znamená poruchu osobnosti. Jen jsme možná zapomněli být normálními lidmi, kteří mají občas blbé dny.
Generace diagnóz nebo generace chaosu?
Dnešní svět je extrémně náročný – informačně, ekonomicky i vztahově. Staré jistoty zmizely, nové jsme ještě nenašli. A tak místo odpovědí hledáme nálepky. Protože nálepka je vysvětlení. A když máme vysvětlení, nemusíme tolik měnit svůj život.
Ale co když to, co vypadá jako nemoc, je vlastně symptom něčeho jiného? Ztráty smyslu. Přetížení. Neschopnosti navazovat opravdové vztahy. Strachu ze selhání. Osamělosti, kterou maskujeme hyperaktivitou.
Psychiatrie nestačí. Chybí společenská změna
Ano, duševní zdraví je důležité. A ano, odborná pomoc může zachránit život. Ale svět plný diagnóz potřebuje i něco jiného – nový kompas. Novou kulturu vztahů. Míň hodnocení, víc blízkosti. Míň výkonu, víc klidu.
Zdraví není jen absence poruchy. Je to schopnost unést život takový, jaký je. I s jeho nejistotou, smutkem, nudou a zmatkem.
Závěr:
Možná nejsme nemocní. Možná jsme jen lidé, kteří žijí ve složité době a potřebují víc než diagnózu – potřebují směr.
