Hlavní obsah

Paměti sklerotika - Jak jsem myl auto

Foto: vlad gerasimov , vlad.studio, licence zakoupena

Konsternovaně pokládám kufry na chodník a zírám. Na auto. Zaparkoval jsem před týdnem kousek od letiště, pod stromem, abych ušetřil za parkovné.

Článek

Strom poskytoval stín a jak se ukázalo, i něco navíc. Že je mé, poznávám jen podle značky. Barva ani tvary nejsou k rozeznání. Prošlo proměnou asi jako námořníci, co kouzelnice Kirké zaklela Odysseovi do prasat. Mé auto zaklely do současné podoby ptáci, co na stromě přespávali.

Každou noc přibyla vrstva výkalů, tu během dne na autě fixovala medovice, odkapávající z listů a mšic. Na autě se vytvořilo několik různobarevných vrstev připomínajících roládu. Jen vůně jsou poněkud jiné. Pro lepší představu si přestavte auto několikrát polité močůvkou a ovázané izolepou namočenou do zkaženého medu.

Auta myji nerad. Je to stejně marná práce, jako domlouvat dětem. Dávám přednost nevýrazným barvám, aby nebyla špína tolik vidět. Zlomovým stavem bývá doba, kdy začíná opadávat bláto při zabouchnutí dveří. Namlouvám si, že umytím auta přitahuji déšť. To by celkem vysvětlovalo posledních několik suchých roků v řadě.

Opouštím smraďocha, volám si taxíka. Malžence neurčitě odpovídám na otázky, kde mám auto. Z náznaků usoudila, že mě cestou domů uneslo UFO. Auto vyhodnotili mimozemšťani jako vyšší formu života z nás dvou a pitvají ho na mateřské lodi.

Vracím se pro něj v noci. Maskován jako zaměstnanec kolchozu, abych zapadl. Nastartuji, rozsvítím. Nic nevidím. Zapnu stěrače. Nic. Ani se nehnuly. Ptačí trus a medovina vytvořily nepropustnou vrstvu, ze které by měli radost i nacisti kontrolující zatemnění oken kvůli nebezpečí náletů za protektorátu.

S potížemi stahuji okénko a vykloněný ven vyrážím. Cesta není dlouhá. Potkávám policejní hlídku. Na znamení, že mě vidí a chtějí si se mnou popovídat, jak jde život, zapínají vlastní diskotéku a řadí se za mě. Zastavuji, vystupuji. Oni vystupují také, ruce u pasu. Buď se těší, že si se mnou zaběhají nebo i zastřílí. Kazím jim plány a zůstávám stát. Tak alespoň pokuta, že nesvítím. Marně protestuji, že svítím, jen to není vidět. Prý pravidla jsou pravidla. Zřejmě z dobré vůle se řadí přede mě a doprovázejí až před dům. Bydlím v poklidné vilové čtvrti, kde hulákající, blikající policejní auto dokáže vzbudit pozornost. Tuším, že na společenském žebříčku jsem propadl asi na úroveň nelegálního kočičího útulku ve vedlejší ulici.

Nepochybuji, že pokud sousedé uvidí auto v tomhle stavu, klesnu na úroveň feťáka. Zajíždím s autem do garáže, je hluboká noc, potřebuji spát. Před svítáním jsem malženkou vykázán z postele. Prý smrdím. Už od školky jsem navyklý neodmlouvat. Odcházím do kuchyně, kde oblak smradu vytváří přízračné postavy připomínající obávaného učitele tance a jeho partnerky.

Na jeden nádech otvírám garáž a odjíždím. Teprve během dne se začíná vyšetřovat hromadné otrava domácích mazlíčků v naší čtvrti. Projíždím nazdařbůh městem a čekám, až se otevřou automyčky. Z rádia se ozývají klasické dopravní informace. Polovina z nich informuje, kde zrovna jsem.

Vzdávám to a najíždím k ruční myčce u obchodního centra. Dříve než dojdu k platebnímu automatu, je u mě ochranka. Musím okamžitě odjet, smrad způsobuje davovou paniku zákazníků Shopping parku. Myčka je určena na mytí aut, nikoliv zemědělských strojů.

Beznadějně projíždím prázdnými ulicemi v přeplněném městě. V dáli vidím dým a vyrážím tím směrem. Hurá, hoří sklad petroleje. Na prázdném parkovišti před skladem uplácím posádku hasičského auta úzkoprofilovými vstupenkami na fotbalové zápasy Viktorie Plzeň.

Otáčejí vodní dělo a tlak vodního proudu je tak velký, že mě posunuje po asfaltu. Z opačné strany parkoviště se přidává druhý vůz. Připadám si jako hokejový puk. Konečně vítězí jeden z nich, vytlačením z asfaltu na trávník. Auto je z nejhoršího opláchnuto. Pak jen do erotické myčky, aby si i děvčata užila a vyšampónovaným autem domů.

@stařecNaChmelu

Moji tvorbu můžete najít i na facebooku, pokud máte zájem. Na adrese:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz