Článek
Hon (Andrew Fukuda)
- série: první díl série Hon
Upírská young adult. V rámci tohoto subžánru určitě jde o jeden z vydařenějších kousků, v němž není nouze o napínavé pasáže. Hlavní hrdina je typicky sužován traumatem z minulosti, ale naštěstí netráví přemýšlením nad svým trápením příliš mnoho času, protože se musí soustředit na důležitější věci… například jak se nenechat sežrat upíry. To člověku hned určí priority… Pojetí upírů je poměrně osvěžující, nejde o variaci stokrát čteného, byť podobné rysy se samozřejmě najdou.
Sladká jak krev (Petra Neomillnerová)
- série: první díl série Tina Salo
Již několikáté přečtení prvního dílu série o upírce Tině Salo. Petra Neomillnerová prostě psát umí, a i počtvrté nebo pokolikáté jsem knihu vlastně četla, je to pořád mrazivé, černě humorné, napínavé a inteligentně napsané dílo. Plusem je zasazení do dobře známých končin, pražských uliček, které díky Tině a jejím (ne)přátelům zrudnou krví. Bravo.
Provinilé slasti (Laurell K. Hamilton)
- série: první díl série Anita Blakeová, lovec upírů
Sága o Anitě Blake je základem městské fantasy, jak ji známe a milujeme (tedy aspoň někteří z nás). První díl, v němž se seznamujeme s Anitou, je vtipný a akční (což o některých dalších bohužel neplatí). Jako úvod do příběhu ideální. Jak hlavní hrdinka říká - s upíry nechodí, zabíjí je. Kniha kombinuje fantasy a detektivku, neboť Anita pracuje jako vyšetřovatelka nadpřirozených zločinů a popravčí v jednom.
Madame Okta (Darren Shan)
- série: první díl série Příběhy Darrena Shana
Podařený upírský příběh pro děti a náctileté, který úspěšně buduje vlastní mytologii a díky spádu děje a rozumné délce dokáže strhnout. Jestli hledáte napínavé oddechové čtení pro mladší, Madame Oktu zkuste. Můžete zkouknout i filmové zpracování Upírův pomocník z roku 2009, které se předloze nicméně nevyrovná.
Ať vejde ten pravý (John Ajvide Lindqvist)
Dlouhé noci, bílý sníh a krev, která se na něm vyjímá. Severský román Ať vejde ten pravý kouzlí sugestivní atmosféru, která se čtenářům uhnízdí pod kůží stejně jako tesáky hlavní hrdinky Eli. Ano, Eli je upírka, ale od výše zmíněného Stmívání by tato kniha nemohla být odlišnější.
Nejenže je mnohem dospělejší, a to navzdory věku hlavních hrdinů, Eli a jejího lidského kamaráda, šikanovaného chlapce Oskara, ale rovněž se nebojí tnout do odvrácených stránek lidské povahy. Díky tomu na srdci nezahřeje, ale je fascinující ji číst a zanechá silný dojem. Myslím, že kniha by mohla zaujmout i čtenáře, kteří jinak fantasy příběhům, potažmo upírům, zrovna dvakrát neholdují.
Na mezinárodním trhu román sklidil úspěch a vznikly podle něj hned dvě filmové verze. V roce 2008 to byla domácí švédská, a o dva roky později natočili i americký remake. Oba filmy jsem viděla. Švédské zpracování má silnější atmosféru, zato americký film má svižnější tempo. Ani jeden se však kvalitě knihy nevyrovná, natolik výborná a intenzivní je.
Na půl cesty do hrobu (Jeaniene Frost)
- série: první díl série Noční lovci
Upíry mám ráda, aspoň pokud je spisovatelé dokážou podat čtivým způsobem. Jeaniene Frost, která se díky této sérii zařadila mezi mé oblíbené autorky, se to povedlo. V hlavní roli vystupuje sympatická Cat, poloviční upírka, která zabíjí upíry - aspoň dokud jí cestu nezkříží profesionální lovec odměn Bones.
Mezi ústřední dvojicí to pořádně jiskří, a to navzdory tomu (anebo právě proto), že polovinu času by nejraději jeden druhého zabili. V knize není nouze o nabité slovní přestřelky, bojové scény, špetku romance a je nesmírně čtivá. Líbí se mi na ní, že si nebere servítky a upíři v podání Jeaniene Frost nejsou dobráci, nýbrž stvoření, jejichž primárním jazykem je krev, násilí a sex… protřepat, nemíchat a servírovat v libovolném pořadí. :)
Pokud vás tento žánr baví a Na půl cesty do hrobu jste doposud nečetli, mohu doporučit. Kniha překvapí i závěrem, který má dost daleko do klasického „a žili šťastně až do smrti.“ O to víc dokáže nalákat na pokračování.
