Článek
Praha, jaro 1985. Hlavní město se připravuje na velkou spartakiádu, jednu z největších sportovních událostí tehdejšího Československa. Do města se chystají desetitisíce lidí. Atmosféru však náhle naruší série brutálních útoků na ženy. Pachatelem se později ukáže být teprve šestnáctiletý mladík, Jiří Straka, který vstoupí do dějin kriminalistiky jako „spartakiádní vrah“.
Nenápadný student
Jiří Straka se narodil 14. dubna 1969 v Praze. Vyrůstal v běžné rodině a na první pohled nepůsobil jako někdo, kdo by mohl spáchat tak závažné zločiny. Po základní škole nastoupil na hornické učiliště ve Stochově u Kladna a bydlel na internátě. Domů do Prahy se vracel především o víkendech.
Podle pozdějších znaleckých posudků měl poměrně vysokou inteligenci, jeho studijní výsledky však byly spíše průměrné. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se z dospívajícího chlapce stal pachatel brutálních útoků.
Série brutálních napadení
Na jaře roku 1985 začal Straka v Praze přepadat ženy. Útočil většinou v noci na odlehlých místech, například v parcích nebo na málo frekventovaných ulicích. Své oběti přepadával zezadu, škrtil je a v některých případech je také sexuálně napadl.
Během několika týdnů napadl řadu žen. Tři z nich útok nepřežily, další byly vážně zraněny. Prahou se začal šířit strach a lidé se obávali chodit večer sami ven.
„Útočník si své oběti vybíral náhodně a přepadával je zezadu. Vzrušovalo ho samotné násilí,“ uvedli později vyšetřovatelé, kteří se případem zabývali.
Strach před spartakiádou
Útoky přišly v mimořádně citlivé době. V roce 1985 se v Praze konala velká celostátní spartakiáda, masová sportovní akce organizovaná komunistickým režimem. Do hlavního města měly přijet desetitisíce cvičenců i diváků.
Vyšetřování proto provázal velký tlak ze strany tehdejších úřadů. Stát se obával, že by série vražd mohla poškodit obraz bezpečné socialistické společnosti.
„Byl to mimořádně sledovaný případ. Bylo nutné pachatele dopadnout co nejrychleji,“ vzpomínali později kriminalisté.
Dopadení pachatele
Policii se nakonec podařilo pachatele dopadnout 22. května 1985. K jeho zadržení pomohla kombinace svědeckých výpovědí a dalších stop z vyšetřování. Po zatčení se Jiří Straka během výslechů postupně přiznal k řadě útoků.
Vyšetřovatele šokovalo zejména to, jak chladně o svých činech mluvil.
„O vraždách hovořil bez emocí, jako by popisoval běžné události,“ uvedli podle dobových zpráv kriminalisté, kteří ho vyslýchali.
Mladistvý vrah před soudem
Soudní proces proběhl ještě v roce 1985. Přestože Straka spáchal velmi závažné zločiny, byl v době jejich spáchání mladistvý. Podle tehdejších zákonů mu proto soud mohl uložit maximálně deset let vězení.
Tento trest také dostal. Kdyby byl dospělý, pravděpodobně by mu hrozil i trest smrti, který se v Československu tehdy stále používal.
Během výkonu trestu a následné léčby podstoupil také psychiatrickou terapii. Součástí léčby byla i kastrace, která měla snížit riziko opakování podobných činů.
Život po propuštění
Po odpykání trestu byl Straka ještě řadu let umístěn v psychiatrické léčebně. Ústavní léčba trvala až do roku 2004. Po propuštění se snažil žít anonymně a vyhnout se pozornosti veřejnosti.
Podle dostupných informací si změnil jméno a odstěhoval se mimo Prahu. Nějakou dobu pracoval například jako skladník. Když se však jeho minulost v některých zaměstnáních prozradila, vyvolalo to mezi kolegy i veřejností velké pobouření.
Dnes není přesné místo jeho pobytu známé. Je však známo, že stále žije a snaží se žít v anonymitě.
Případ, na který se nezapomíná
Případ spartakiádního vraha dodnes patří mezi nejznámější kriminální případy v české historii. Šokující na něm je především věk pachatele – v době útoků mu bylo pouhých šestnáct let.
Události z roku 1985 tak zůstávají připomínkou toho, jak může jediný pachatel během krátké doby vyvolat strach v celém městě.
