Článek
Ruská propaganda si opět střihla další historickou variaci na téma „jak to vlastně bylo“. Nově zveřejněný seznam zemí, které měly během druhé světové války napomáhat nacistickému Německu, totiž zaujme především tím, kdo na něm chybí: samotné Rusko, respektive Sovětský svaz.
Na první pohled to může působit absurdně, ale při bližším zamyšlení nejde o nic překvapivého. Rusko dlouhodobě pracuje s historií jako s plastelínou – ohýbá ji, přepisuje a modeluje podle aktuálních politických potřeb. V tomto kontextu dává „zapomnění“ na vlastní podíl na událostech před rokem 1941 vlastně dokonalý smysl.
Jedním z nejkřiklavějších momentů celé záležitosti je zařazení Polska mezi údajné „pro-nacistické“ státy. To už není jen historická nepřesnost, ale otevřená urážka.
Právě Polsko se totiž stalo jednou z prvních obětí nacistické agrese, když bylo v roce 1939 napadeno Německem – a vzápětí i Sovětským svazem. Výsledkem byl známý pakt Molotov–Ribbentrop, který umožnil oběma totalitním režimům Polsko rozdělit, okupovat a systematicky drancovat.
Označit dnes Polsko za spolupracovníka nacistů znamená ignorovat základní historická fakta. Je to jako tvrdit, že židé podporovali Hitlera. Absurdní, ne?
Neexistující republika
Zvláštní pozornost si zaslouží i zařazení našeho státu na tento seznam. Problém je prostý: v době druhé světové války žádná Česká republika neexistovala. Na jejím území fungoval Protektorát Čechy a Morava pod přímou kontrolou nacistického Německa, zatímco část bývalého Československa tvořil samostatný Slovenský stát (1939–1945), který byl skutečně spojencem Třetí říše.
Použití současného názvu státu tak působí buď jako nekompetence, nebo záměrná manipulace. Přiznat, že právě Slovensko bylo tehdy aktivním spojencem Německa, by totiž mohlo být politicky nepohodlné – zvlášť v době, kdy jeho premiér Robert Fico patří mezi vstřícnější hlasy vůči Kremlu.
Nástroj jménem historie
Celý seznam nepůsobí jako seriózní historická analýza, ale spíš jako další kapitola v dlouhodobé snaze Ruska redefinovat minulost ve svůj prospěch. Výběr „viníků“ je selektivní a základní fakta jsou ohýbána podle potřeby.
Historie přitom není jen souborem dat a událostí. Je to základ, na kterém stojí naše chápání současnosti. A pokud se s ní zachází tímto způsobem, nejde jen o akademickou debatu – ale o politický nástroj.
V tomto světle nepůsobí ruský seznam ani tak šokujícím dojmem, jako spíš očekávatelně. Je to další připomínka, že v informačním prostoru se dnes nebojuje jen o budoucnost, ale i o minulost.
Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-moskva-urcila-zeme-ktere-za-2-svetove-valky-napomahaly-nacistum-zaradila-mezi-ne-i-cesko-40574145?service_id=novinky
