Článek
Tohle mě zarazilo. Sama jsem byla vychována poměrně v toleranci, ano gayové byli zapovězené téma, lesby, jak už to tak bývá, tiše tolerovány (tady mě napadá, proč muži víc akceptují ženy než muže?). Proč by mi tedy mělo vadit, že můj syn bude chtít být ženou? V čem bude horší, když bude šťastný a dobrý člověk?
Ženy vědí, že na rodičovské dovolené je mnoho probdělých nocí, a tak jsem jednu takovou začala hledat informace k trans lidem.
Pár faktů:
Podle studie z roku 2020 od organizace Williams Institute na UCLA School of Law se přibližně 0,3 % světové populace hlásí k transidentitě. To znamená, že zhruba 25 milionů lidí na celém světě se identifikují jako transgender. Aktuálně není přesná studie, jak si vedeme v ČR, ale myslím, že z celosvětového měřítka to číslo není ani tak vysoké, aby se někteří lidé mohli cítit ohroženi – ano, i tací se najdou, ale ani tak nízké, aby si tito lidé nezasloužili vhodnou léčbu.
Věděli jste, že transgender je považováno za vrozenou poruchu sexuální identifikace, při které si jedinec přeje žít a být akceptován jako příslušník opačného pohlaví? Z lékařského pohledu se tedy nejedná o rozmar pár jedinců, což se občas lze dočíst v různých diskuzích na sítích, ale skutečně o poruchu, která si zaslouží léčbu. Ta jako taková zahrnuje psychoterapii, hormonální léčbu a někdy i chirurgickou konverzi.
Terapie je podstatná!
Psychoterapie je zde velmi podstatná. Údajně existuje zhruba 20 % trans lidí, kteří prošli tranzicí a dodatečně ji litují. Našla jsem zde jen takový případ přímo z našich luhů a hájů, a to trans ženy Daniely Black. Tato dáma prošla tranzicí na ženu v 19 letech, o čtyři roky později již poskytla britskému deníku rozhovor, ve kterém přiznává, že prochází detranzicí, tedy změnou zpět na muže. Zhýralost, možná některé z vás napadne, ale Daniela sama přiznává, že její rozhodnutí nebylo správné. Daniel se rozhodl stát ženou poté, co ho šikana ve škole přiměla pochybovat o své mužnosti a sexuální orientaci. Tvrdí, že v pouhých 17 letech mu byla po 30minutové konzultaci podána hormonální léčba, a také začal plánovat chirurgické odstranění penisu. Ale pouhý rok po operaci začal kadeřník svého rozhodnutí litovat a v lednu roku 2023 podstoupil další operace, při kterých mu byly odstraněny prsní implantáty a rekonstruovány hrudní svaly. Za hlavní příčinu, proč svého rozhodnutí lituje, považuje nedostatečnou psychoterapii, která mu dle něj byla poskytnuta.
V souvislosti s nízkým věkem a terapií jsem našla neméně zajímavý článek, a to o britské klinice Gender Identity Development Service (GIDS) v Tavistocku, která byla kritizována a uzavřena za podávání blokátorů puberty nezletilým dětem bez jasného vědeckého odůvodnění. Podle nezávislé zprávy od pediatričky Hilary Cassové, která byla vypracována pro NHS, klinika rutinně podávala blokátory puberty a hormonální léčbu bez přísného posouzení duševního zdraví pacientů. Její zpráva doporučuje, aby mladí lidé, kteří se potýkají se svou genderovou identitou, byli vyšetřeni za účelem zjištění neurovývojových stavů a jejich duševního zdraví.
Zde je vidět, že léčba terapií skutečně nesmí být zanedbána, jinak skutečně může dojít k dalším potížím translidí. Prokazatelně po uspěchané tranzici stoupá počet pokusů o sebevraždu a obecně dle psychologů transsexuální osoby čelí výzvám, které jsou způsobeny nesouladem mezi jejich psychickým a anatomickým pohlavím. Tento nesoulad může vést k emocionálním a psychickým potížím.
Kritika a kontroverze
Někteří lékaři a odborníci kritizují některé aspekty léčby transsexuálních osob, jako je například nutnost sterilizace při změně pohlaví. Existují také kontroverze ohledně věku, kdy by měla být léčba zahájena.
V České republice je stále nutná sterilizace při změně pohlaví. Podle českého občanského zákoníku musí trans lidé podstoupit chirurgickému zákroku, který zahrnuje sterilizaci, aby mohli změnit své úřední pohlaví. Tento požadavek je kontroverzní a často kritizován za to, že porušuje lidská práva. Většina států Evropské unie odstranění pohlavních orgánů a sterilizaci ke změně pohlaví nevyžaduje.
Věk
Existuje široká debata mezi odborníky o vhodném věku pro zahájení změny pohlaví. Obecně platí, že:
- Blokátory puberty: Mohou být předepsány od počátku puberty, obvykle kolem věku 10-12 let, aby zastavily další vývoj sekundárních pohlavních znaků.
- Hormonální terapie: Obvykle je doporučována pro osoby starší 16 let, ale v některých případech může být zahájena dříve.
- Chirurgická změna pohlaví: Doporučuje se od věku 18 let, kdy je osoba považována za dospělou a schopnou činit informovaná rozhodnutí.
Každý případ je individuální a vyžaduje pečlivé posouzení odborníky na genderovou identitu, endokrinology a psychology.
Blížím se ke konci…
Velice ráda bych v tomto článku zmínila, že není jeho účelem stát na straně těch, co se změnou pohlaví souhlasí či nesouhlasí. Spíše jsem se jen chtěla podělit o fakta, kterými dle průzkumu jsou:
- Cca 70-80 % lidí je po prodělané změně spokojených, nespokojenost zbývajících 20-30 % může být spojena s nedostatečnou terapií.
- Ano, jedná se skutečně o poruchu, která má být adekvátně léčena a nezaslouží si posměch.
- Je důležité, aby změna pohlaví proběhla ve správném věku, což je u každého jedince jiné. Někdo může mít jasno v 10 letech, jiný ve 40. Toto dokáže posoudit hlavně odborník, a ne okolí dané osoby.
Velice ráda bych tento svůj článek uzavřela dvěma přáními:
- Abychom nikoho nesoudili, pokud nemáme dostatek informací.
- Abychom byli k sobě více tolerantní.
Co si myslíte vy?
