Článek
Už jste to určitě zažili. Přijedete ke křižovatce a nejdou světla. A, světe, div se, nejsou tam žádné fronty. Lidé se sice motají uprostřed trochu neorganizovaně, ale nakonec každý odbočí, kam potřebuje a provoz, místo aby zkolaboval, vesele plyne. Přitom jindy, kdy se červená se zelenou spořádaně střídá, stojíte v dlouhé koloně.
Jak se to stalo? Jak to, že ulice není pokrytá mrtvolami a zmačkanými plechy? Jak to, že bezvládí funguje lépe než přísná organizace?
Hlavně proto, že o úplné bezvládí nejde. Pořád platí základní pravidla, pořád tu jsou značky, přednost zprava, pořád platí, že když zaviníš nehodu, přijede policie a zaplatíš za to. Lidé zpomalí, více se soustředí a jede se dál.
Vždy si v takové situaci říkám, zda to někdo někde sleduje, a zda třeba někdo navrhne kacířské řešení: „Pojďme ty semafory odstranit úplně!“
A konec jste už také určitě zažili. Nestane se nic. Přijede technik, opraví semafor a život se vrátí do přísně regulovaných kolejí. A všem se uleví. Vždyť slepě poslouchat je tak jednoduché! A že budeme chvíli čekat v koloně? To je prostě daň za bezpečnost, že?
Nikdy v lidské historii nebylo zákony a vyhláškami popsáno tolik papíru jako nyní. A přesto často slýcháme, že nám chybí další zákonná úprava, že zákon nepamatoval na to, či ono.
Již zmíněný Občanský zákoník obsahuje 125 paragrafů jen k nájmu. Ale na co asi jsou, když není možné jednoduše vystěhovat nájemníka, neplnícího své povinnosti?
Nezískali jsme nic nového, když jsme zapnuli semafory? Tak pryč s nimi!
Chybí zjevně něco jiného. A chybí to nejen v tomto případě. Místo vymýšlení dalších pravidel potřebujeme vymáhat ta, která už máme. Na křižovatce to umíme, proč tady ne?
Co tak nazvat neplacení nájmu jednoduše krádeží?
Konatelé dobra se často ohánějí tím, jak nemorální je někoho jen tak vyhodit z bytu. I když neplatí.
A co nechat někoho hladovět? To je také tak nemorální?
Než přikývnete, představte si situaci:
Manželé společnými silami tlačí z obchodu přeplněný nákupní vozík. Pokladny minou a s ledovým klidem míří k autu. Ochranka chce za nimi vystartovat, ale zákonů dbalý majitel obchodu ji zastaví. Ví, že je musí nechat odjet. Může jediné, obeslat je doporučeným dopisem a vyzvat k platbě. Teprve, když se nedočká reakce, může podat žalobu k soudu. Za několik měsíců (při troše štěstí) bude mít v ruce rozsudek. Nastoupí exekutor, začne vymáhání, ale kde nic není, znáte to. A ti dva? Po celou dobu docházejí do obchodu a doplňují si zásoby. Přece je není možné nechat hladovět…
Zdá se vám to šílené? Tak si přečtěte ty zbytečné paragrafy.
