Článek
Když člověk sedí někde na břehu a dívá se na hladinu, většinou mu ani nedojde, jaký svět se skrývá pod tím neustálým vlněním. Moře na povrchu působí někdy dramaticky, jindy úplně klidně, ale pod ním se dějí věci, které si běžný návštěvník pláže ani nedokáže představit. Voda tam filtruje světlo tak zvláštním způsobem. Útesy žijí vlastním životem, každá skulina, každý kousek korálu, každá řasa slouží jako úkryt nebo loviště. Všechno se tam hýbe, ať už je příliv nebo odliv, a živočichové se musí neustále přizpůsobovat tomu, co přichází.
Někdy se může zdát, že oceán je jen velká hmota vody, ale kdo se pod hladinu opravdu ponoří, třeba jen s brýlemi a šnorchlem, zjistí, jaký je to neustálý boj o prostor. Ryby se tu dělí o jídlo, útesy se hemží drobnými tvory, kteří mizí během zlomku sekundy, a větší predátoři obeplouvají okraj mělčin jako stíny, které čekají na správný okamžik. Mezi nimi najdeme tvora, který na první pohled nevypadá nijak zvláštně, ale jakmile se pohne, je jasné, že se člověk dívá na jednoho z vládců tohoto světa.
Kranas obrovský
Kranas obrovský spadá do čeledi vrubozubcovitých (Carangidae), která zahrnuje celou řadu rychlých a silných mořských ryb. Některé druhy jsou štíhlejší a rychlost staví nad hrubou sílu, zatímco kranas obrovský je spíš typem sportovce, který má jak rychlé starty, tak obrovskou výdrž. Latinské jméno Caranx ignobilis v překladu evokuje cosi běžného a normálního, a to i přesto, že má v sobě slovo obrovský. Je to trochu ironie, protože v moři patří k nejrespektovanějším predátorům útesů. V historii na něj naráželi už dávní obyvatelé tichomořských ostrovů. V některých kulturách se objevuje v příbězích jako tvor, kterému se neodporuje, protože prý uměl potopit i malou kánoi, pokud byl vyprovokován. Mořeplavci, kteří proplouvali Indickým oceánem, si zaznamenávali, že v určitých lagunách žije velká stříbrná ryba s tělem jako kámen, která rozhání hejna menších ryb, jen co se přiblíží.
Rozšíření druhu je opravdu široké. Obývá Indický oceán, Pacifik, oblasti kolem afrického pobřeží, Madagaskaru, Seychel, Indonésie, severní Austrálie a Havaje. Zkrátka všude tam, kde je teplá voda, útesy nebo písčité mělčiny s dostatkem potravy. Občas vplouvá i do brakické vody v ústích řek, ale to spíš výjimečně. Co se týče prostředí, není příliš vybíravý, najdeme ho jak v příboji kolem skal, tak nad korálovými plošinami, a dokonce i v hlubších lagunách, kam se jiní dravci příliš neodvažují.
Na první pohled je kranas obrovský ryba masivního vzezření. Není elegantní jako tuňák, ani protáhlý jako barakuda. Jeho tělo připomíná kompaktní silový stroj, širší než by člověk čekal, když ho vidí na fotce. Dorůstá až přes jeden a půl metru a největší známí jedinci vážili přes 70 kg, což je na rybu útesových oblastí opravdu impozantní. Hlava je široká, čelist dobře vyvinutá a svaly na těle prozrazují, že většina jeho síly nepochází z dlouhého plavání, ale z krátkých, brutálně rychlých výpadů. Boky se lesknou do stříbrna nebo tmavě šeda, což podle světla působí někdy až kovově. Staří samci bývají téměř černí a jejich zbarvení naživo vypadá, jako kdyby byli z jiného světa. Mladší ryby mají výraznější pruhy a skvrny, které postupně mizí. Jednou z jeho zvláštností je jeho zajímavá schopnost tvářit se nenápadně. Kranas se často přiblíží k potápěči tak, že si ho ani nevšimne, dokud není skoro u něj. A když se rozhodne, že se otočí, udělá to tak prudce, že voda kolem něj doslova zajiskří od bublin. Někteří potápěči říkají, že z něj jde zvláštní respekt.
Asi nejznámější netypické chování kranase je jeho útok na ptáky. Ano, ryba chytající ptáky přímo z hladiny není úplně běžná. Kranas se ale naučil, že mladí terejové a další druhy mořských ptáků jsou zranitelní ve chvíli, kdy se učí potápět. Kranas v tu chvíli vyrazí obrovskou rychlostí nahoru a ptáka doslova smete. Není to tak časté, ale když se to stane, je to ukázka jeho adaptibility. Další zvláštností je jeho vztah ke žralokům. Ne že by s nimi soupeřil jako rovný s rovným, to by bylo trochu přehnané, ale kranas se jich rozhodně nebojí. Někdy pluje těsně za žralokem, aby sbíral ryby, které se před ním rozprchnou. A jsou zdokumentované i situace, kdy kranas menšího žraloka odhání od kořisti, zvlášť když jde o teritorium, které si zrovna hlídá. Zajímavé je i to, že mnoho jedinců má určitou míru zvědavosti. Ne stejnou jako třeba delfíni, ale dost na to, že si třeba dvakrát nebo třikrát přijde potápěče prohlédnout. A poté zase zmizí ve stínu.
Kranas obrovský je dravec, který se nemusí skrývat. Aktivně prohledává prostředí a spoléhá na svou schopnost reagovat rychleji než jeho oběť. Jeho útoky jsou bleskové. Jeden moment působí, jako by jen tiše sledoval okolí, a o vteřinu později vyrazí tak prudce, že za sebou zanechá jen rozvířenou vodu. Jeho potrava je pestrá. Loví různé druhy menších ryb, sardinky, makrely, ale i hlavonožce. Pokud má příležitost, vezme si i něco většího, protože jeho čelisti mají ohromnou sílu. Někdy loví osamoceně, ale často se stává, že se na lovu sejde několik kranasů najednou. Není to skutečná spolupráce, ale spíš situace, kdy několik silných dravců využije stejnou příležitost. V příboji loví obzvlášť efektivně. Vlny a pěna maskují jeho přiblížení a kořist často zjistí, že něco není v pořádku, až když je pozdě.
Když přichází období tření, mění své zvyklosti a shromažďuje se ve větších počtech. Obvykle to bývá v teplejších měsících roku, záleží ovšem na konkrétní oblasti. Samičky vypouštějí obrovské množství jiker, zatímco samci je oplodní ve vodě. Místy se mohou tvořit celá oblaka drobných jiker, které unáší proudy. Mladí kranasi se drží mělčích oblastí s dostatkem úkrytů. Jejich růst je v prvních letech rychlý a postupně se přesouvají k útesům, kde se učí lovit stejně jako dospělí jedinci. Zajímavé je, že někteří se údajně vracejí na místa, kde se sami vylíhli. Může to být náhoda, ale kombinace chemických a magnetických signálů vody tomu docela nahrává. Mezi rybáři má pověst neuvěřitelně silné ryby. Souboj s ním je něco, co se prý nedá moc popsat člověku, který to nezažil. Ryba totiž někdy táhne tak, že rybář sotva udrží prut. Není výjimkou, že zkušený rybář označí kranase za nejtvrdší rybu, jakou kdy chytil. Přestože působí neohroženě, má své nepřátele. Větší žraloci ho dokážou ulovit, pokud mají příležitost. Dalším problémem je člověk. V některých oblastech je loven pro maso nebo kvůli sportovnímu rybolovu. Stav populací se liší místo od místa, ale tam, kde mizí útesy, mizí bohužel i kranas obrovský.
Kranas obrovský je něco jako zosobnění oceánské síly. Není to zvíře, které by se snažilo fascinovat svou krásou nebo neobvyklým tvarem. Jeho výjimečnost spočívá v kombinaci síly, instinktů a schopnosti ovládnout prostředí, ve kterém žije. V přírodě je velmi málo tvorů, kteří působí tak samozřejmě sebejistě jako právě tato ryba. Určuje, kde se malá hejna ryb odváží plavat, jak se chovají soupeřící predátoři, a svým způsobem dohlíží na rovnováhu života kolem útesů. Kdo ho jednou uvidí v akci, většinou si ho zapamatuje navždy, ať už z dálky, nebo během krátkého intenzivního setkání.
Zdroje:
https://marinesanctuary.org/blog/sea-wonder-giant-trevally/
https://surfsupmagazine.com/giant-trevally/
https://farmerandthefishnyc.com/are-trevally-fish-dangerous/
https://animalia.bio/giant-trevally
https://a-z-animals.com/animals/giant-trevally/
https://allaboutfishing.org/fish-species/saltwater-fish/giant-trevally#google_vignette
https://ulua.com/are-giant-trevally-dangerous/
