Článek
Bylo horké floridské odpoledne, jakých jsou v srpnu stovky. Vzduch těžký, dusivý, nad zahradami visel pach vlhkosti a hniloby. Někde na okraji města Davie, obklopeného palmami a nízkými ploty, stál nenápadný dům. Za ním se ukrývalo něco, co by nikdo nečekal. Klece s tygry, opicemi, a v jedné z nich černý leopard. Zvíře, které se mělo stát hlavní atrakcí soukromé „zoologické zahrady“ Michaela Poggiho, muže, který si na sociálních sítích vydobyl popularitu tím, že nabízel lidem možnost setkat se tváří v tvář s velkou kočkovitou šelmou.
Dwight Turner, třiatřicetiletý muž z Fort Lauderdale, o této nabídce slyšel od známých. Měl rád zvířata, obdivoval jejich sílu a eleganci. Na internetu se díval na videa, kde lidé hladí lvy, krmí gepardy a objímají tygří mláďata. Všichni se na těch záběrech smáli. Nikdo neměl strach. Když mu Poggi napsal, že za 150 dolarů může přijít a pohladit si skutečného černého leoparda, Dwight neváhal. Věřil, že to bude jen další z těch vzrušujících zážitků, které se dobře vyjímají na Instagramu. Netušil, že právě ten den mu zůstane navždy vyrytý do těla i do paměti.
Podle policejní zprávy přijel Dwight Turner k domu Michaela Poggiho dopoledne. Ten ho přivítal s úsměvem, ukázal mu klece a ujistil ho, že leopard je přátelský a zvyklý na lidi. Turner měl podle domluvy možnost vstoupit přímo do výběhu, hladit zvíře a vyfotit se s ním. Poggi prý tvrdil, že je všechno bezpečné, ostatně už tam údajně bylo několik návštěvníků a nic se nestalo. Klec byla malá, zhruba tři na tři metry, s nízkou střechou a betonovou podlahou. Žádná přepážka, žádný dvojitý plot, nic, co by dělilo šelmu od člověka. Když Dwight vstoupil dovnitř, leopard ho krátce pozoroval, uši mírně přitisknuté k hlavě. Poggi ho povzbuzoval, ať si klidně klekne, ať se nebojí. Turner si přidřepl, natáhl ruku a vteřinu nato se všechno změnilo.
Zvíře skočilo. Bez varování, bez zvuku. Z plného klidu se během zlomku sekundy proměnilo v živoucí bouři svalů, drápů a zubů. Leopard mu skočil na hlavu, povalil ho na zem a začal ho trhat. Podle vyšetřovací zprávy měl Turner roztržené ucho, hluboké rány v obličeji a na hlavě. Kousnutí šlo až skrz lebku. V kleci zůstaly cákance krve, úlomky brýlí a cáry látky z jeho trička. Poggi se snažil zvíře odtrhnout, ale trvalo dlouhé minuty, než se mu podařilo leoparda zahnat zpět do rohu klece. Dwight přežil jen zázrakem. Sanitka ho odvezla s masivní ztrátou krve, chirurgové mu museli zrekonstruovat část lebky a ucha. Jeho tělo neslo desítky stehů, jeho psychika nesla něco, co se už nikdy plně nezahojí.
Po několika dnech se případ dostal do médií. Policie i floridská komise pro ochranu volně žijících zvířat potvrdily, že Poggi neměl žádné povolení k podobným zážitkovým setkáním. Leopard byl chován v zajetí bez dostatečné registrace, a co hůř – Poggi nabízel lidem vstup do klece přes internet, pod hlavičkou exotického dobrodružství. Vyšetřování odhalilo, že nešlo o ojedinělý incident. Na sociálních sítích kolovaly videa, kde si lidé hladili lvy, seděli vedle gepardů, mazlili se s malými tygříky.
Všechno působilo idylicky, dokud si člověk neuvědomí, že za tím vším stojí dril, stres a často týrání. Divoká zvířata nejsou plyšáci. Ať už žijí v přírodě, nebo v zajetí, jejich instinkty nikdy úplně nezmizí. Je hloupé a krajně nezodpovědné, myslet si něco jiného. Dwight Turner později vypověděl, že leopard byl klidný, dokud se k němu nepřiblížil na dotek. „Bylo to, jako kdyby se mu v očích něco přepnulo,“ řekl. „Z ničeho nic mě měl v zubech.“ Takové chování přitom není u šelem ničím neobvyklým. Zvířata reagují na vůně, na tělesné postoje i na pohyby. Stačí vteřina a predátor udělá to, co mu velí instinkt.
Turner zaplatil 150 dolarů za to, že se může pomazlit s leopardem. Možná chtěl jen fotku, kterou by ukázal přátelům. Ale tento „zážitek“ se změnil v noční můru. Poggi byl obviněn z porušení zákonů o ochraně zvířat a z hrubé nedbalosti. Ztratil licenci a čelil žalobě. Leopard byl odebrán a převezen do záchranného centra, kde žije dodnes, izolovaný od lidí. Turner se z těžkých zranění zotavoval měsíce. Plastické operace, bolest i jizvy. Ale ještě horší byla psychická stránka – vědomí, že člověk, který se cítil v bezpečí, byl během okamžiku na pokraji smrti. „Nikdy bych nevěřil, že to udělá,“ řekl později v rozhovoru. „Bylo to krásné zvíře. Ale já zapomněl, že krása a divokost jdou často ruku v ruce.“
Podobné případy nejsou ojedinělé. Po celém světě existují desítky soukromých „zoo“, rančů a záchranných center, která za peníze nabízejí lidem možnost přímého kontaktu se šelmami. Můžete si pohladit lvíče, vyfotit se s tygrem, obejmout pumu. Všude se usmívají turisté i ošetřovatelé, a zdánlivě nic nehrozí. Ale realita bývá jiná. Zvířata v zajetí často trpí stresem, frustrací a agresí. Jsou držena v malých výbězích, nemohou lovit, běhat ani se chovat přirozeně. V jejich očích se mísí zmatek a nespokojenost.
Když se k nim pak člověk přiblíží, byť s úsměvem, může se cokoliv stát spouštěčem výbuchu, který už nejde zastavit. Veterináři i etologové opakovaně varují, že žádné divoké zvíře není nikdy zcela ochočené. I když vyrůstá mezi lidmi, jeho mozek funguje podle jiných pravidel. Není to pes, který reaguje na povel. Je to tvor, jehož tělo i mysl jsou naprogramovány k lovu, obraně a dominanci. A když mu něco připomene tyto instinkty, i jen pohyb ruky nebo vůně potu, může způsobit nekontrolovaný útok. O této fascinující a nebezpečné šelmě jsem psala v tomto článku zde .
V době sociálních sítí se podobné nebezpečné scény staly běžnou součástí turistického průmyslu. Na Bali se turisté fotí s orangutany, v Mexiku si hladí delfíni, v Jižní Africe se pózuje s lvíčaty. Málokdo přemýšlí nad tím, co tyto záběry znamenají pro samotná zvířata, a jak tenká je hranice mezi „roztomilou“ fotografií a tragédií. V posledních letech bylo zdokumentováno několik případů, kdy se lidé při focení se šelmou zranili nebo zemřeli. V roce 2018 v Jižní Africe zabila lvice turistku, která se chtěla vyfotit příliš blízko. V roce 2024 v Indonésii zase tygr napadl trenéra při focení s návštěvníky. A přestože se tyto zprávy objevují pravidelně, touha po senzaci, po fotce zblízka s exotickým zvířetem, neutichá. Příběh Dwighta Turnera ukazuje, kam až může vést lidská zvědavost a přeceňování kontroly nad přírodou. Zvíře, které mělo být symbolem síly a krásy, se v okamžiku proměnilo v nástroj zkázy. Ale pouze proto, že udělalo to, co dělá predátor.
Turner dnes varuje ostatní: „Neexistuje žádné bezpečné focení s divokou šelmou. To, co vidíte na internetu, je iluze. Ty zvířata nejsou domácí mazlíčci.“
Zdroje:
https://www.cbsnews.com/news/captive-black-leopard-mauls-man-florida-zoo/
https://www.insideedition.com/man-survives-near-death-attack-by-leopard-he-wanted-to-play-with-is-now-suing-the-animal-sanctuary
https://www.fox13now.com/news/national-news/man-mauled-by-black-leopard-after-paying-for-full-contact-experience
https://www.the-sun.com/news/1716912/black-leopard-ripped-ear-michael-poggi/
https://www.cbsnews.com/miami/news/florida-man-paid-150-for-full-contact-experience-ended-up-mauled-by-leopard/
https://www.complex.com/life/a/j-rose/man-mauled-by-leopard-after-paying-full-contact-experience
