Článek
Dnes se však tento zářivý sen tříští. Ceny prudce padají, důvěra zákazníků se otřásá a šperkařský svět se znovu obrací k přírodním kamenům. Co se stalo? A co to říká o našem chápání luxusu?
Z laboratoří zpět do dolů?
„Fakt, že dnes koupíte zásnubní prsten za pár stovek dolarů, by byl pro mé předchůdce vítězstvím,“ řekl Edward Cook, bývalý šéf Lightboxu – značky laboratorních diamantů společnosti De Beers, pro The New York Times. Jeho výrok odráží jádro problému: co ztratilo na vzácnosti, ztratilo i punc výjimečnosti.
Laboratorní diamanty měly být moderní alternativou k těžbě, která je mnohdy spojována s neetickými praktikami. Ale jak uvádí magazín Harper’s Bazaar, „trh zaplavily levné a vizuálně totožné kameny, jejichž cena dnes často nedosahuje ani výrobní hodnoty.“ Tam, kde mělo vzniknout něco nového a udržitelného, vznikla spíš nadprodukce a devalvace.
Značky přehodnocují strategii
Společnosti, které ještě nedávno vsadily vše na laboratorní cestu, dnes couvají. I giganti jako Pandora mění rétoriku a snaží se odlišit – často se však ocitají v pasti vlastní srozumitelnosti.
„Laboratorní diamanty se snažily přesvědčit, že luxus může být levný. Ale luxus není jen o vzhledu – je o hodnotě, příběhu, výjimečnosti,“ říká designér a zj Korbička šperky, Luboš Korbička. „Naši zákazníci vnímají šperk jako nositele emocí a tradic. Přírodní diamant jim dává pocit skutečné výjimečnosti – a ten nelze nahradit pouhou imitací.“
Kde je ta hranice?
Zatímco ekologické argumenty stále hrají roli, čím dál více lidí si uvědomuje, že udržitelnost není jen o laboratoři. Jak upozorňuje Luboš Korbička v jednom ze svých blogových článků. Výroba laboratorních diamantů je energeticky náročná a rozhodně ne tak „zelená“, jak by se mohlo zdát.
Navíc: pokud laboratorní kámen nemá dlouhodobou hodnotu a rychle ztrácí cenu, opravdu se dá považovat za udržitelnou volbu?
Návrat k emocím, návrat k tradici
Současná krize trhu s laboratorními diamanty je především kulturní. Ukazuje, že lidé hledají v šperku víc než jen lesk. Hledají příběh, trvalou hodnotu, autenticitu. Hledají – jak říká Luboš Korbička – „šperk, který něco znamená, nejen něco vypadá.“
Zdá se, že jsme se jako společnost naučili rozlišovat mezi cenou a hodnotou. A že v době nadbytku toužíme víc než kdy dřív po něčem skutečně výjimečném.
