Článek
Průzkumy CVVM dlouhodobě ukazují, že o politiku se skutečně zajímá sotva polovina obyvatel – letos v květnu 57 %. Jenže „zajímám se“ ještě neznamená „rozumím“. Když se testovala faktická znalost, méně než polovina lidí zvládla odpovědět správně na polovinu otázek. A na všechny otázky správně odpověděla jen mizivá 2,2 %.
Jinými slovy: jen každý padesátý volič skutečně rozumí politice. Přesto i ten, kdo si plete strany a jejich lídry, má hlas úplně stejně silný.
A teď to nepříjemné. Když se podíváme na to, kdo koho volí, je jasné, že největší podíl neinformovaných a „hlasujících podle dojmu“ stojí za populistickými stranami. Typicky SPD a část ANO – obě staví na jednoduchých heslech, emocích a vyvolávání strachu. Tam se znalosti nečekají, naopak: přílišný přehled by voliče spíš odradil.
Tradiční pravice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) má voliče vzdělanější a politicky gramotnější. U Pirátů a STAN je to generace mladších, kteří se sice hlásí k moderním tématům, ale často se rozhodují povrchně, podle sympatie. Levicoví voliči bývají starší, politiku sledují, jenže spíš nostalgicky – což je jiný problém než čirá neznalost.
Výsledek? Volby v Česku nerozhodují experti, ale masa těch, kteří politice nerozumí. A to je pro demokracii fatální. Protože místo informovaného rozhodování tu funguje náhodná hra na dojmy.
Možná by stálo za to otevřít debatu: má mít hlas někoho, kdo neví, kdo je premiér, stejnou váhu jako hlas člověka, který politiku sleduje každý den? Protože dokud to tak bude, budeme pořád žít ve státě, kde o budoucnosti rozhoduje víc nevědomost než znalost.
Zdroj informací
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM): www.soc.cas.cz/cvvm
