Článek
Filip Turek se zastal svého blízkého přítele Richarda Chlada, jehož komunistická minulost vyvolala před několika měsíci pořádný rozruch. Archivní dokumenty totiž ukázaly, že miliardář za minulého režimu nepůsobil pouze jako řadový člen KSČ, ale zastával také funkci ideologa SSM a lektora politického vzdělávání. Turek v pořadu Xaver Live nyní vysvětlil, proč mu Chladova minulost vůbec nevadí. Podle poslance totiž jeho kamarád režimu nevěřil a angažoval se v něm čistě z osobního prospěchu.
Turek se zastal Chlada
Richard Chlad patří dlouhodobě mezi blízké přátele Filipa Turka. Právě jejich vztah se znovu dostal do centra pozornosti během vysílání pořadu Xaver Live na internetové televizi XTV. Jeden z diváků se Turka zeptal, zda mu nevadí Chladovo působení za minulého režimu.
Turek dal okamžitě najevo, že nikoliv. Naopak přišel s vysvětlením, proč podle něj není Chladova minulost ničím, co by mu mělo vadit.
„Je mi to úplně jedno. Myslím si, že ani můj kamarád Richard, který tyto věci dělal oportunisticky čistě kvůli byznysu a nebyl tak blbý, aby tomu věřil, a myslím si, že ten druhý případ bude podobný, nejsou prezidenty České republiky a nehrají si na morální majáky,“ prohlásil Turek.
Jeho argumentace je o to zajímavější, že Chladova minulost nebyla podle dochovaných dokumentů pouze formální. Z archivních materiálů vyplynulo, že se stal kandidátem členství v KSČ v roce 1986 a o dva roky později plnohodnotným členem. Ve svém tehdejším životopise navíc sám uváděl, že vykonával funkci ideologa a místopředsedy celozávodního výboru SSM a působil jako lektor politického vzdělávání při výboru KSČ.
Prezident Petr Pavel
Podle Turka šlo o prospěch
Turek však podobné angažmá v komunistických strukturách nevnímá automaticky jako důkaz přesvědčení o tehdejší ideologii. Podle něj řada lidí vstupovala do KSČ především proto, aby si usnadnila kariéru nebo život.
„Velmi často to bylo kvůli tomu, že ti lidé potřebovali něco oportunisticky zařídit, potřebovali kariérní růst či pomoci rodině, případně neměli odvahu nebo byli pohodlní. Nebylo to tak, že by byl každý člen komunistické strany zločinec,“ uvedl.
Sám Chlad přitom svou minulost vysvětluje po svém. V minulosti tvrdil, že do KSČ vstoupil s myšlenkou stranu „rozložit zevnitř“. Dochované dokumenty však jeho tehdejší působení vykreslují aktivněji. Historik Petr Blažek například upozornil, že funkce ideologa SSM či politického lektora nebyly pouhými formálními posty a vyžadovaly důvěru tehdejšího vedení.
U Pavla už Turek tak shovívavý není
Zatímco v případě Chlada dokáže Turek pro jeho minulost najít pochopení, u prezidenta Petra Pavla používá výrazně tvrdší metr. Právě jeho předlistopadové působení připomíná opakovaně.
„Něco jiného je, když někdo byl předsedou základní organizace v nízkém věku, zároveň schvaloval vpád vojsk, učil se v rozvědce v podobném kurzu, jako má Vladimir Putin, a zároveň potom obracel kabáty,“ prohlásil Turek.
Právě rozdílný přístup ke Chladovi a Pavlovi tak vyvolává otázky. U svého kamaráda Turek aktivní působení v komunistických strukturách vysvětluje kariérismem a osobním prospěchem, zatímco u prezidenta je podobná minulost dlouhodobě jedním z hlavních terčů jeho kritiky.
Jejich vztahy jsou napjaté už měsíce a poslanec Motoristů hlavu státu opakovaně kritizuje nejen kvůli její komunistické minulosti, ale také kvůli jejímu současnému působení. Ostrá slova volil například letos v lednu, kdy reagoval na spor kolem svého nejmenování ministrem.
„Pan prezident je opakovaně přecitlivělý, zvláště paradoxně vzhledem ke své minulosti. Ohání se ústavou a zákony, které sám aktivně a opakovaně nedodržuje. Označuje mne za kontroverzní osobu, přitom má brutální a reálnou komunistickou minulost,“ prohlásil tehdy Turek podle iDNES.cz.
