Článek
Josef Nedorost byl perspektivní filmovou hvězdou 80. let. Po filmu Pěsti ve tmě následovaly další filmové úspěchy ve filmech Bony a klid a Anděl svádí ďábla. Začal se objevovat rovněž v zahraničních seriálech. Jeho exteriér jej předurčoval k rolím sportovců a milovníků.
Do povědomí široké veřejnosti se dostal díky své roli německého boxera Kurta Schallera v dramatu režiséra Jaroslava Soukupa. Film z boxerského prostředí Pěsti ve tmě byl inspirován příběhem boxera Vildy Jakše, který tragicky zahynul za druhé světové války. Marek Vašut coby československý boxer Vilda Jakub hájící nejen svoji čest, ale čest celého Československa proti německému mistrovi Kurtu Schallerovi, předvedl excelentní výkon. Josef Nedorost, doposud neznámý herec, byl pro mnohé milým překvapením.
Marek Vašut
„Seznámil jsem se s ním v roce 1984, kdy jsem připravoval film Pěsti ve tmě. O hlavním boxerském hrdinovi Marku Vašutovi jsem měl jasno, problém byl v jeho protivníkovi v ringu. Obcházel jsem české herce, kteří by to jistě uhráli, ale nesměli by se vysvléct do trenek. Josef Nedorost jako jediný všechny podmínky splňoval. V mládí boxoval a udržoval si sportovní postavu,“ vzpomínal Soukup.
Díky svému charismatickému projevu se stal snadno zapamatovatelný. Svých fyzických kvalit si byl vědom, jeho sebevědomé vystupování přitahovalo mnoho žen. „Byl to takový samorost, což k jeho příjmení i sedí. Trochu narcis, hodně dbal o své tělo. Ženský na něj strašně letěly. Byl to bořič ženských srdcí. Pamatuji se, že když jsme natáčeli v Polsku ve Varšavě, hned druhý den na natáčení vyšel ze svého hotelového pokoje s krásnou Polkou,“ prozradil režisér Soukup.
Po úspěchu ve filmu Pěsti ve tmě byl obsazen do divácky úspěšného filmu Bony a klid, který trefně vystihoval atmosféru 80. let v socialistickém Československu. Josef zde ztvárnil postavu veksláka Richarda, který falešnými bankovkami napálí mladého Martina v podání Jana Potměšila. Ten se pak naivně vydává do Prahy, aby své peníze dostal zpět.
Na nedostatek zájmu ze strany režisérů a něžného pohlaví si mladý herec nemohl stěžovat. Dařilo se mu i finančně. V dobách své největší slávy investoval do nemovitostí. V Praze si pořídil celkem čtyři byty ve čtvrtích Háje, Troja, Chodov a Stodůlky. Po čase po rodičích zdědil také v rodných Českých Budějovicích dům a dva pozemky v přilehlých obcích Dívčice a Olešník.
České Budějovice
Suverénní herec s autentickým projevem se nějakou dobu hledal. Českobudějovický rodák se původně vyučil automechanikem. Zároveň se aktivně věnoval boxu. Následně vystudoval Střední zemědělskou školu a vystřídal několik povolání. Dělal nemocničního zřízence, hasiče i číšníka.
Myšlenka věnovat se herectví se v něm prý začala rodit po jedné návštěvě kina, kdy se sám sebe začal ptát, zda by v kůži nějakého herce dokázal hrát jinak. Během vojenské služby se mu podařilo dostat se na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Po škole nastoupil do angažmá ve Státním divadle Brno (dnes Národní divadlo Brno). Posléze nastoupil do trvalého angažmá v Divadle E. F. Buriana v Praze.
Poté, co se mu otevřely dveře do světa filmu, si mohl užívat zaslouženého úspěchu. Po sametové revoluci se herec věnoval archeologii. Rád vyrážel do vyhlášených archeologických lokalit, kde se nalézaly keltské artefakty. Bohužel, jedna taková výprava mu obrátila život naruby. V roce 1997 ve svých 42 letech se při deštivém počasí schoval v nedalekém kravíně, kde mu dojičky nabídly čerstvě nadojené mléko. „Dojičky právě podojily a jedna mi nabídla, ať se napiju rovnou z té kádě, což jsem neměl dělat. Za tři dny jsem začal mít vysoké horečky. Byl jsem jeden případ ze sta, který měl meningoencefalitidu, aniž bych měl klíště,“ popsal v pořadu 13. komnata. Následkem zánětu mozkových blan mu ochrnula noha a skončil dočasně na invalidním vozíku. Nemoc totiž zasáhla nervy na noze. Díky velkému odhodlání se mu však během dlouhodobé rehabilitace v Kladrubech podařilo znovu postavit na nohy. Nemoc ale zanechala dlouhodobé následky na jeho psychice. Kvůli nemoci vypadl z hereckého kolotoče a zpět se už dostával těžce. Trpěl depresemi a úzkostnými stavy, stranil se veřejnosti. Údajně měl pocit, že jej někdo sleduje, měnil telefony, aby jej nikdo neodposlouchával.
Zahrál si sice ještě pár rolí, objevil se v Bony a klid 2, a v několika menších rolí v seriálech Ulice, Redakce nebo Čechovi, ale už to prý nebyl on. Uzavřel se do své ulity a další filmování odmítal. Z veselého herce se stal podivín, měnily se mu rychle nálady. Nechal si narůst dlouhé vlasy, oholil si pověstný knír. Zmizela i jeho sportovní postava. Ačkoliv měl několik nemovitostí, žil skromně se svou maminkou v malém českobudějovickém bytě. Chodíval po polích a hledal různé artefakty z dob dávných Keltů. Přinášelo mu to pocit uklidnění. Po smrti maminky žil osamělým stylem života. Zemřel v roce 2020 ve věku čtyřiašedesáti let. Jeho tělo našli přivolaní hasiči a policisté poté, co jeho sousedé upozornili na to, že již nějakou dobu nevyšel z bytu ven.
Zdroje:
