Neviditelná přitažlivost: vesmír venku a uvnitř nás

Každý z nás prochází životem obklopen neviditelnými silami.
Někdy si je uvědomujeme – někdo nás přitahuje, jiný odpuzuje – jindy působí jen tiše, v pozadí. Tato kapitola vás provede jednou takovou silou, která drží pohromadě svět venku i ten uvnitř nás: přitažlivostí a zákony, které propojují makro a mikro vesmír.

Někdy máme pocit, že mezi lidmi působí skryté síly. Někoho potkáme poprvé a hned cítíme blízkost, jiný člověk zůstává vzdálený, i když je roky vedle nás. Vesmír má pro to jednoduché vysvětlení: gravitace. Každé těleso přitahuje jiné – a čím větší má hmotnost, tím silnější je jeho vliv.

Možná podobná síla působí i v našem vnitřním světě. Tak jako planety drží svou dráhu kolem Slunce, i naše vztahy obíhají kolem určitého středu – kolem toho, co z nás vyzařuje.

Říká se, že to, co vidíme venku, se zrcadlí uvnitř. Vnější vesmír je obrazem toho vnitřního. Když se díváme na hvězdy, díváme se možná i na skrytý řád vlastního nitra. Gravitace mezi tělesy připomíná to, co mezi lidmi nazýváme přitažlivostí, sympatií, někdy i láskou.

Kdo jsme uvnitř, to přitahuje, nebo odpuzuje. A stejně jako v kosmu – čím blíž se k sobě dostaneme, tím silnější je působení.

Každý z nás má kolem sebe své „oběžné dráhy“. Rodinu, přátele, kolegy. Někteří lidé se pohybují blízko a jejich vliv je velký. Jiní zůstávají na okraji, ale přesto jsou součástí našeho prostoru. A někdy dojde k setkání, které změní celý náš směr – tak, jako když se dvě hvězdy přiblíží a vytvoří novou soustavu.

Ve vesmíru je hmotnost daná. U nás ne. Na rozdíl od planet můžeme svou „vnitřní hmotnost“ zvětšovat i zmenšovat – tím, co si vybíráme, co děláme, jak myslíme. Každý čin, každá myšlenka, každý postoj přidává nebo ubírá naší síle. A ta pak určuje, co se kolem nás udrží a co odplyne pryč.

Není nutné nikoho přitahovat násilím. Stačí být. Když v sobě pěstujeme klid, důvěru nebo radost, stáváme se středem, k němuž ostatní sami přicházejí.