Článek
Už několikrát jsem slyšel, že kdo nejde k volbám, jako by podporoval nejsilnější stranu. Přišlo mi to zpočátku nesmyslné. Když přeci nedám nikomu hlas, nemůžu nikoho podpořit, ale ani mu uškodit. Opak je ale pravdou. I svou neúčastí u voleb totiž můžeme jako nevoliči velmi výrazně promluvit do výsledků voleb. Stačí si tady pomoci matematikou a jedním jednoduchým příkladem.
Příklad se stovkou voličů
Čím méně lidí k volbám přijde, tím větší váhu mají ti, kteří svůj hlas skutečně odevzdají. Pojďme se na to podívat v modelové situaci. Představme si, že k volbám přijde 100 lidí. Z nich 50 dá hlas jedné silné straně a zbylých pět stran dostane každá po deseti hlasech. Jaký by byl procentuální výsledek?
- silná strana (50 %)
- pět menších stran (každá 10 %)
V tomto případě by tedy s procentuálním výsledkem 50 % zvítězila strana nejsilnější.
Místo stovky voličů jich přijde jen devadesát devět
A teď si představme, že jeden člověk z této stovky se rozhodne nejít k volbám. Dejme tomu, že by šlo o voliče jedné z menších stran. Rozložení hlasů by pak vypadalo takto:
- silná strana (50 hlasů)
- čtyři menší strany (každá 10 hlasů)
- jedna menší strana (9 hlasů)
Jak by se nyní pohybovala procenta?
- silná strana (50,5 %)
- čtyři menší strany (10,1 %)
- jedna menší strana (9,1 %)
Hlasy pro silnou stranu zůstaly stejné, ale v procentech si mírně polepšila. Nejde o velký skok . Je to zdánlivě zanedbatelný rozdíl, jen pár desetin procenta. Je nutné ale připomenout, že se v tomto příkladě bavíme o stovce voličů. V minulých reálných volbách do poslanecké sněmovny volilo více než pět milionů lidí.
Nevoliči mají vliv na výsledek voleb
Závěr je tedy jasný. Pokud někdo tvrdí, že nejde k volbám proto, že je stejně nemůže ovlivnit, mýlí se. Ovlivní je totiž vždy – dokonce i svou případnou neúčastí. Když se totiž někdo rozhodne nevolit, fakticky tím pomáhá nejsilnější straně, protože její procentuální podíl automaticky roste.
