Článek
Jsou věci, které by se neměly dít, a přesto se dějí. Jednou z nich je, když trpí malé děti. V našem příběhu je to pětiletá Elenka. Ta, která musela po zákroku v souvislosti s kostní dření a chemoterapií ležet tři hodiny hlavou dolů, nesměla se hýbat ani vstávat. Přitom jen plakala a její maminka se nezmohla na nic.
Elenka začala mít teploty
Elenka se narodila v srpnu 2020. Má dvě starší sestry. Od malička je veselá, usměvavá, živá. Takové to dítě, které vás uklidňuje jen tím, že prostě je. Když jí byly čtyři roky, začala být často nemocná. A to se velmi často řešilo antibiotiky. Jedny, druhé, třetí. Přišel týden klidu, ale následovaly další horečky, bolesti zad a nohou. Vysoké teploty stále nechtěly odejít.
Elenka z našeho příběhu. Tehdy ještě před chemoterapií.
Původní diagnóza byla poměrně banální. Mělo jít o zánět močových cest, se kterým si poradí další antibiotika. Jenže později, když horečky nepřestávaly, se ukázalo, že diagnóza bude o dost závažnější.
Diagnóza, kterou nechce slyšet žádný rodič
Následující podrobnější vyšetření už ale přineslo jiné výsledky. V nemocnici ani nečekali na to, až jim maminka zavolá ohledně výsledků testů. Ozvali se sami, vzpomíná dnes maminka Elenky. Tehdy ji dle vlastních slov vůbec nedocházelo, co že se to vlastně děje. Hematologie. Akutní stav. Odběry. Kanyla. Kostní dřeň. Všechno tohle se jí míchalo v hlavě, než se poprvé setkala s konkrétní diagnózou. Akutní lymfoblastická leukemie.
Následující rok byl nejtěžší
Následoval rok chemoterapií, transfuzí, lumbálních punkcí. Vzorky z mozkomíšního moku. Chemoterapie přímo do mozku. A pak ten obraz, který se nedá zapomenout. Malé dítě, které po zákroku musí tři hodiny ležet hlavou dolů. Nemůže vstát. Nemůže se pohnout. Je omámené a vůbec nechápe, co se to děje a jen zoufale a nahlas brečí.
Dnes má Elenka za sebou tu nejtěžší část léčby. To je ta dobrá zpráva. Ale neznamená to konec. Čeká ji pět let udržovací léčby. Pravidelné kontroly každé tři týdny. Přísná hygiena. Léky. Bezbakteriální strava. To třeba, když si Elenka dává ovoce. To se nejdříve umyje, odkrojí se centimetr slupky, znovu se umyje. A teprve poté může sníst malý kousek. Nároky na hygienu jsou ty absolutně nejvyšší.
Složitost s dopravováním
Elenka zároveň nemá dobrou imunitu. Nemůže jezdit hromadnou dopravou. A maminka nemá auto. Zdravotní pojišťovna zase nehradí dopravu na kontroly. Ideální by byla soukromá sanitka. Jenže ta stojí peníze, které prostě nejsou.
Sama maminka tak ve videu výše přiznává, jak jí je nepříjemné, že musí organizovat sbírku. Ta je ale v tomto případě naprostou nutností. Maminka sama prozradila, že už zažila chvíle, kdy nevěděla, jestli bude mít na jídlo pro děti. A proto, byť je jí to nanejvýš nepříjemné, potřebuje pomoc společnosti.
Odkaz na transparentní sbírku je na tomto odkaze.
Další zdroje:
https://ccc-is.uzis.cz/index.php?pg=metodika–klasifikace–leukemie–akutni-lymfaticka-leukemie
https://www.srdickovedny.cz/aktualne/#video-reportaz
Text byl napsán ve spolupráci s o.p.s. Život Dětem.
