Článek
Plat všech současných ministrů ve vládě, pokud tedy pomineme všechny další náhrady, asistenty, příplatky či kanceláře, činí v základu 208 900 korun měsíčně. Oproti tomu běžný poslanec bez jakékoli další funkce pobírá 109 500 korun měsíčně. Rozdíl je to tedy bezesporu výrazný. Celkem 99 400 korun měsíčně, tedy bez pár tisícovek korun celkem 1,2 milionu korun ročně. Ať tedy chceme nebo ne, být ministrem, nebo jím nebýt, se nepozná jen podle práce či odpovědnosti, ale i velmi konkrétně podle výplatní pásky.
Tolik úvodem k číslům. Pojďme se ale přesunout zpět ke konkrétním lidem. V tomto případě pak k jedné z hlavních tváří Motoristů Filipovi Turkovi.
Tuhý boj o ministerstvo
Filipa Turka před časem vyzpovídaly Novinky, které se mimo jiné ptaly na Turkovu motivaci jít do politiky. Respektive velmi přímo se ptaly na to, zda oblíbený politik počítá s tím, že by mohl jít také finančně poměrně dolů ve srovnání s královským platem z Evropského parlamentu. Turkova odpověď nepřekvapila.
Samozřejmě že v českém parlamentu se nebudu mít tak, jako se mám tam. Ale důvod, proč jsem šel do politiky, je, že chci něco měnit, ne ten, že chci výplatu.
Každého českého občana jistě potěší, že u Turka nejde v prvé řadě o peníze. Touha něco měnit bez ohledu na peníze je jistě skvělá motivace, proč do politiky jít. Jeden by ale čekal, že tedy bude mít Turek jasná témata a jasnou vizi, čemu že se to vlastně chce věnovat.
Je jedno jaké ministerstvo
Nic takového se ale neděje. Vezměme si v kontrastu s ním jako příklad čtyři pravděpodobné budoucí ministry za hnutí ANO. U každého z nich už bylo dopředu jasné, čemu se chtějí věnovat.
Alena Schillerová stále mluvila o rozpočtu, EET, dalších ekonomických tématech. Adam Vojtěch o zdraví a prevenci. Aleš Juchelka se zase dlouhodobě věnuje sociálním otázkám. A konečně Karel Havlíček je jako ryba ve vodě v oblasti průmyslu a obchodu.
Petr Hladík je dosluhující ministr životního prostředí.
To oni mají (nebo to alespoň tvrdí) jasné vize, co chtějí v daných oblastech měnit. Jenže u Filipa Turka je to jiné. Nikdy jsem neslyšel, co chce jako potenciální ministr zahraničí akcentovat. Když se pak před pár dny dozvěděl národ o změně jeho kandidatury, nic se nezměnilo. Ani v otázce životního prostředí totiž Turek nikdy nerazil jasné názory a vize.
Jakou roli hrají v politice peníze
Nikdy nebudu tvrdit, že Filip Turek tolik usiluje o ministerský post právě kvůli penězům. Neexistují na to důkazy, může jít pouze o domněnky. Co je ale fér říct, že peníze mohou v tomto rozhodování hrát roli.
Být politikem je totiž z jednoho úhlu pohledu stejná práce jako všechny ostatní. Pobíráte měsíční plat nebo mzdu, a kromě toho se snažíte podat co nejlepší výkon. A jestli za svou práci dostanete dvakrát tolik, to nenechá lhostejným snad nikoho. A není na tom nic špatného.
Kromě toho je i ono ohodnocení v politice spojeno s prestiží. Pokud jste více vidět, máte větší šanci i kariérně růst. Vzpomeňme například cestu Václava Klause, Miloše Zemana, nebo nakonec i Andreje Babiše. Všichni začínali jako poslanci a přes ministerská křesla se dostali až ke kandidatuře na prezidenta.
Je tak třeba další vývoj pozorně sledovat. Zda se Filip Turek nechá ovlivnit penězi, zda bude následovat svá slova, která tvrdí, že o peníze nejde, nebo jestli budeme svědky jakési kombinace obou variant.
