Článek
V minulém týdnu jsme absolvovali výlet do polského Krakowa. Nejdelší z nabízených tras sice vedla po dálnici D1, zdála se ale přesto nejrychlejší. A tak jsme z Prahy autem vyrazili. Nejintenzivnější zážitek na nás ale čekal hned zkraje třídenní dovolené. A to asi 15 kilometrů za Brnem. Hořela tam totiž tráva na poli. Navíc na ploše 10 × 100 metrů, jak bylo později uvedeno.
Mohutný dým už z dálky
Že něco není v pořádku nás trklo do očí už poměrně s předstihem. Ano, v těchto dnech jsme mohli číst opakovaně různé zprávy varující před rizikem vzniku požárů důsledkem sucha a obrovských veder. A to nejen na Moravě. Nenapadlo nás ale, že budeme na dálnici svědky šedého mohutného dýmu. Později se navíc ukázalo, že byl opravdu kousek od nás. Vznášel se totiž nad hořícím polem ležícím v protisměru hned vedle dálnice, po které jsme zrovna projížděli. Když jsme se přibližovali, šly už zřetelně vidět i samotné plameny.
Odhodlávání se k telefonátu
Naše posádka hned začala v autě diskutovat o možném řešení. Celkem rychle jsme se rozdělili do dvou názorově protichůdných skupin. Zavolat hasiče, nebo to nechat být. Argument jet dál byl opřený pouze o předpoklad, že už je požár poměrně rozsáhlý, takže bychom tak akorát množili počet telefonátů se stejným obsahem. Naopak důvod zavolat byl také prostý a nutno říct, že i logický. Třeba si totiž všichni řeknou podle prvního argumentu to samé, a nakonec nezavolá nikdo. A tak jsem se k telefonátu přeci jen odhodlal.
Záznam mého telefonátu na linku 150. Celková délka hovoru 16 sekund. Hovor byl uskutečněn 15. srpna v 13:59
„Dobrý den, rád bych nahlásil požár…“
Snažím se být při informativních telefonátech efektivní. Jít rovnou k jádru věci. Žádná omáčka kolem. Bylo tak tomu i v tento den. Vytočil jsem v čase 13:59 telefonní číslo 150. Na druhé straně se ozval ženský hlas, který mě ale možná díky lokaci ihned přepojil, a tak se po chvíli ozval jiný, tentokrát mužský hlas. Já během pár vteřin řekl, co jsem potřeboval: „Dobrý den, rád bych nahlásil požár vedle dálnice D1 pár minut jízdy za Brnem…“ Na chvíli jsem se odmlčel a na druhé straně se ozvala otázka, zda jde o hořící trávu na poli. Potvrdili jsme si. Nebyl jsem totiž nakonec první, kdo situaci ohlásil. Přesto mě člověk na druhé straně obsluhující telefonní linku pochválil za stručné a jasné popsání situace. Po přepojení totiž celý hovor trval odhadem zmíněných devět vteřin.
Pokud by vás jakýkoliv výjezd HZS zajímal i několik týdnů zpětně, můžete navštívit web, na kterém se všechny výjezdy se základní informací evidují. V tomto případě jde o https://udalosti.firebrno.cz/. Po zadání data požáru (15.8.2024), rozmezí času (například od 0:00 do 23:00) a doplnění kraje (Jihomoravský), zobrazí systém veškeré realizované výjezdy v tomto období. V případě „našeho“ požáru tak jde vidět, že jsem osobně volal tři minuty po tom, co byl požár poprvé ohlášen (13:56).
Vlastnoručně provedený výstřižek z webu udalosti.firebrno.cz s detailem na požár u dálnice D1 ze dne 15. srpna 2024
Jednoduchá doporučení
Aby měl text i edukativní přesah, je namístě si ujasnit, podle jakých instrukcí postupovat. Rad, jak volat a co přesně říct, totiž na různých místech najdeme poměrně dost. Osobně mi tak nejvíce praktické přijde doporučení od těch nejpovolanějších, tedy od Hasičského záchranného sboru České republiky. Tři jednoduché údaje, které bychom měli sdělit operátorovi na kterékoliv tísňové lince, jsou pak následující.
- Co se stalo – požár, dopravní nehoda atd.
- Kde se to stalo – místo (město, ulice, číslo opisné, vhodný orientační bod v blízkosti), včetně počtu zraněných a dalších upřesňujících informací.
- Kdo volá – jméno a příjmení.
Pokud vás navíc nepříjemnost potká na dálnici, jako se to stalo mně, nezapomeňte na žluté cedule podél silnice, které označují každý půl kilometr dálnice. Operátor na druhé straně linky tak bude lépe informován o tom, kde přesně se nacházíte. Přáním nás všech ale samozřejmě zůstává, aby důvodů k výjezdům IZS bylo co nejméně.
Zdroje: hzscr.cz, udalosti.firebrno.cz, tn.nova.cz, mapy.cz
