Článek
Známý šéfkuchař Zdeněk Pohlreich před pár dny v rozhovoru s Čestmírem Strakatým pro někoho možná překvapivě přiznal, že se tentokrát nechystá jít k volbám. Argumentoval poněkud prazvláštně, že je jeho znechucení ze stávající situace tak velké a že předvolební kampaň se dostala do takové úrovně, která se mu nelíbí. A tak mu nejvíc fér přijde se na něčem takovém vůbec nepodílet.
Jeho vyjádření poměrně záhy vzbudilo vlnu ohlasů překvapivě i u mladší generace. A právě dva významní mladí youtubeři na jeho odmítnutí účasti u voleb vtipně zareagovali.
Jan Špaček jako mladý muž zajímající se o politiku
Nejdříve to byl Jan Špaček. Pro někoho neznámý mladík, pro jiné politický vášnivec a vtipálek, který má tu vlastnost dostat se téměř ke každému politikovi a vést s ním přinejmenším velmi zajímavý rozhovor. O jeho cestě nedávno informovala například Marie Kolajová z Forum24. Právě on se ve svém příspěvku, který si můžete prohlédnout níže, snaží vtipně vybudit Pohlreicha, aby změnil názor. Vtipně ho vydírá, že pokud nepůjde k volbám, tak že už on nepůjde nikdy do jeho restaurace, i když v ní nikdy nebyl a nikdy se tam ani nechystá, protože je prý pro něj moc nóbl.
Mikýř jako vtipálek, kterému záleží na demokracii
Druhým známým komikem je pak Martin Mikýř Mikyska. I on se k Pohlreichovi vyjádřil po svém a ve videu dokonce s nadsázkou a se slzami v očích plakal. Volal dokola „Zdeňkuu!“ a u toho dodal, že si nedokáže představit, že bychom jako Česko přišli o hlas „jednoho z nejlepších z nás“. Parodie i upřímné volání po zodpovědnosti v jednom. Tedy přesně v Mikýřovském stylu, kdy se vážná věc balí do lehce absurdního humoru.
Burcování k volební účasti
Jistě tady nebudeme zpochybňovat právo každého z nás jít či nejít k volbám. To je koneckonců právě onou svobodnou demokracií, které si všichni tolik vážíme. Vtipné přemlouvání k volební účasti je ale jistě v pořádku. Právě v tom je navíc síla dnešních mladých tvůrců. Dokáží vzít i zdánlivě nudné téma, jako je účast u voleb, a přetavit ho v obsah, který sledují statisíce lidí. Jejich humor a ironie nepůsobí jako moralizování, ale spíš vtahují diváky do hry a ponoukají je mezi řádky k akci.
Když se tak z narážek na Pohlreichovu neúčast u voleb stane virální video, může to v konečném důsledku mobilizovat velkou skupinu mladých, kteří by jinak možná zůstali doma. A čím víc lidí k volbám půjde, tím přesněji budou výsledky odpovídat tomu, jak lidé politické strany opravdu vnímají. A to je něco, co by mělo být v zájmu každé společnosti.
