Zrušme STK, je to nepotřebný a škodlivý přežitek

Pod zkratkou STK se skrývá pojem stanice technické kontroly, který je nám všem dobře známý. Na těchto místech totiž standardně probíhá pravidelná technická prohlídka, která patří k běžným povinnostem majitelů vozidel registrovaných v České republice. Cíl je na první pohled chvályhodný – zajistit bezpečnost na silnicích tím, že někdo povolaný ověří, že to či ono vozidlo splňuje bezpečnostní normy. Součástí bývá i měření emisí. Kontrolu ale „nemusíte dělat najednou,“ jak je uvedeno na portálu veřejné správy.

Ačkoliv však tato technická kontrola vozu, které se chci v textu zejména věnovat, může na první pohled působit jako důležitý nástroj pro udržení bezpečnosti na silnicích, realita je mnohem komplikovanější. Osobně se tak domnívám, že STK je přežitek dob minulých a je načase s tím něco udělat.

K tomu, abychom si mohli říct, proč je STK přežitek, je nejdříve nutné pochopit, jak celý proces vlastně funguje. Technickou kontrolu mohou provádět pouze autorizovaná střediska, která získala licenci od Ministerstva dopravy ČR. Jejich seznam podle krajů je možné dohledat přímo na webu ministerstva. Proces kontroly pak zahrnuje důkladnou prohlídku všech klíčových částí vozidla, od brzd, přes světla, až po karoserii. Vozidlo může kontrolou projít, být zamítnuto s nutností doporučené opravy, nebo zcela neprospět, což znamená, že nesmí nadále jezdit, dokud není opraveno.

Frekvence kontroly závisí na různých parametrech. Nejčastěji se ale setkáme s kontrolou osobního automobilu (do 9 osob), kde doba kontroly od první registrace vozidla je 4 roky, doba periodických prohlídek pak každé dva roky. Úspěšně absolvovaná technická prohlídka tak ve zkratce znamená, že máte povolení své vozidlo až do následující prohlídky bez obav používat.

Za zcela zásadní problém existence celého procesu považuji ten psychologický. Celý kolos kolem STK totiž učí nás řidiče spoléhat na stát a zbavuje nás odpovědnosti. Stát (respektive autorizovaná střediska) je totiž tím, kdo rozhoduje, zda vozidlo je bezpečné. A zároveň říká, jak dlouho užívání vozu bezpečné ještě bude. Platíme někomu za to, ať nám řekne, že to, co používáme my, je v pořádku. Nesmysl. Jako by to věděl lépe než sám řidič automobilu.

Toto vnímání tak vede k poklesu osobní odpovědnosti. Lidé se domnívají, že když auto projde „technickou“, je automaticky bezpečné na další dva roky. To tak být ale nemusí. Z praxe a vlastní zkušenosti víme, že naše auta někdy projdou technickou s „odřenýma ušima“. Vozidlo pak může trpět různými problémy, které se objeví až později, a i přes platnou technickou zkrátka způsobilé není. To může v nejhorším případě vést i k nehodám.

Čas od času se také objeví informace o korupci a podvodech u kontrol. Byly odhaleny případy korupce, kde technici za úplatky schvalovali vozidla, která by jinak technickou neprošla. I to samozřejmě ohrožuje bezpečnost na silnicích. Část systému se pak může zdát neefektivní a nefunkční. Tady se ale musím zastat státu. Jeho chyba to jistě není. Korupce je něco, co se objevuje napříč segmenty. Tvrdím ale jen to, že už samotná existence této povinnosti nechat si někým zkontrolovat stav vozidla vytváří prostředí pro podvodníky.

Dalším nesmyslem z mého pohledu je pak plýtvání peněz na obou stranách. Nejvíce je to tedy na straně státu a ministerstva dopravy. K tomu, aby celý proces technické kontroly fungoval, je zapotřebí, aby se o něj někdo staral. Jde tedy samozřejmě o náklady na státní zaměstnance, IT systémy, lidi, co se o ně starají atp. Na druhé straně pak jde často o zbytečně vynaložené náklady nás řidičů, kdy je „dostání razítka“ u například nového auta opravdu formalitou, za kterou je ale třeba zaplatit. Trochu to někdy připomíná bizarní situaci z jednoho legendárního českého filmu, kde zaznívá: „Světla svítí, stěrače stírají, klakson troubí“.

Osobně se tak domnívám, že by namísto povinných kontrol mělo být v zájmu každého majitele vozidla, aby své auto udržoval v řádném technickém stavu ve vlastním zájmu. Zrušení STK by motivovalo lidi více o svá auta pečovat. Dobře by totiž věděli, že odpovědnost za jejich stav nesou pouze oni sami. Ano, třeba by si zaplatili více za pojištění. Ano, pokud by způsobili nehodu díky špatnému stavu jejich vozidla, opět by platili. Ale je to jediný způsob, jak nás naučit spolehnout se na sebe.

Minimálně státní aparát by zrušením STK mohl také ušetřit a zdroje věnovat třeba na jiný způsob ochrany řidičů. Mnohem větším problémem na našich silnicích jsou totiž dle mé zkušenosti řidiči pod vlivem alkoholu, ti, co drží telefon v ruce a nevěnují se plně řízení, nebo jezdí nebezpečně pro své okolí.

Je tak čas se zbavit nejen administrativní zátěže a přehodnotit, zda tento systém v dnešní době ještě dává smysl, nebo zda je vhodné ho nahradit efektivnějšími a spravedlivějšími opatřeními.

Zdroje: Novinky.cz; Pruvodce.gov.cz; mdcr.cz; Garáž.cz.