Článek
Ta nazvala všechny svoje politické odpůrce a pravděpodobně i jejich voliče svoločí. Co to znamená pro kvalitu české veřejné diskuze? Jak působí takový jazyk na voliče vládních stran a příznivce současné opozice?
Svoloč jako politický argument
Poslankyně za ODS tvrdí, že výraz svoloč směřovala ke konkrétním politikům, nikoliv k voličům současných vládních stran. Tomu můžeme, ale taky nemusíme věřit. Každý nechť si vybere podle svého vkusu a politického přesvědčení.
Co na to slovník spisovné češtiny?
Navštívil jsem Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český. Akademický slovník cizích slov i Slovník spisovného jazyka českého popisují slovo svoloč stejně, a to jako hanlivý výraz, jehož ekvivalentem jsou slova jako chátra, sebranka, holota nebo lůza. To samo o sobě sice nic neznamená a nedokazuje, ale člověk tak nějak intuitivně tuší, že slovo lůza nepoužívá k označování poslanců v drahých oblecích.
Samozřejmě si uvědomuji a chci být k bývalé ministryni spravedlnosti spravedlivý, že povyk, který její neuvážlivý výrok způsobil, je uměle přifukován jejími politickými oponenty, a dělají to nikoliv z ohledu na kvalitu veřejné diskuse, ale z mnohem prozaičtějšího důvodu. Chtějí v tom zlomyslném a arogantním výkřiku alespoň na chvilku schovat neomalené a hloupé SMSky ministra Macinky.
Kdo je horší, Decroix nebo Macinka?
Pro mě osobně, a asi tím překvapím spoustu čtenářů, je však horším vyjádřením tweet paní Decroix. A mám k tomu v zásadě dva důvody. Nejsem voličem žádné ze současných vládních stran, a právě proto měřím těm „svým“ přísnějším metrem. Chci se identifikovat s politickou opozicí, která argumentuje, vysvětluje, a hlavně neuráží a neponižuje. A bohužel se domnívám, že urazit a ponížit bylo jedinou upřímnou ambicí tohoto prohlášení.
Arogance maskovaná za omluvu
Každý může udělat chybu, i bývalá ministryně. A v takovém případě vede jediná cesta vpřed, a tou je upřímná omluva. Já si arogantní omluvu paní Decroix pustil, a jestli jsem před touto omluvou pochyboval, nyní už nepochybuji: zesměšňování a ponižování jsou její nejoblíbenější řečnické figury.
Pod praporem nenávisti a pohrdání
Druhý důvod, proč mě vyjádření pravicové političky rozčílilo víc než všechna mediální vystoupení ministra Macinky, je prozaičtější. Ministr Macinka chtěl možná taky někoho ponížit, ale ponížil jenom sám sebe. Udělal ze sebe hlupáka, kterého už nikdo nebere vážně. Paní Decroix si však svým agresivním vyjádřením získala obdiv a respekt těch „svých správných“ voličů. Hrdě a odvážně vylezla na barikádu nesmlouvavého odporu, ale vylezla tam s praporem nenávisti a pohrdání, bohužel.
Zdroj: Internetová jazyková příručka [online] (2008–2026). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Cit. 6. 2. 2026. <https://prirucka.ujc.cas.cz/>.
