Článek
Ano, existují Romové, kteří žijí ze sociálních dávek, odmítají práci, nezvládají výchovu dětí. A stejně tak platí, že existují Romové, kteří se snaží integrovat, žít slušný život, pracovat. Stejné je to i u většinové společnosti. Svými úvahami nikoho nekategorizuji do nějaké skupiny, jen se zamýšlím nad předsudky, přičemž netvrdím, že je mají všichni.
Realita v číslech a v terénu
Podle výsledků Sčítání lidu 2021 se k romské národnosti přihlásilo zhruba 21 000 lidí. Odhady odborníků a neziskových organizací ale uvádějí, že v Česku žije až 250 000 Romů - většina se ke své národnosti nepřihlásila kvůli nedůvěře ke státu či obavám ze stigmatizace.
Proč strach ze stigmatizace?
V historii Romů najdeme historicky doložitelné důkazy o jejich vyčleňování ze společnosti.
8.–10. století: Odchod z Indie
Romové pravděpodobně pocházejí z oblasti dnešní severozápadní Indie (Rádžasthán, Pandžáb).
Kvůli válkám, nájezdům a ekonomickému tlaku opouštějí oblast, přičemž nejde o jednu vlnu, ale postupný pohyb.
11.–13. století: Přesun do Persie a Byzantské říše
Romové procházejí územím dnešního Íránu, Arménie, Turecka.
V Byzantské říši jsou zaznamenáni jako „Atsinganoi“ (z toho pochází slovo „cikán“).
13.–14. století: Vstup do Evropy
Usazují se na Balkáně – dnešní Řecko, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko.
Mnoho Romů je zde porobeno a zotročeno, zejména ve Valašsku a Moldavsku (dnešní Rumunsko), kde trvalo otroctví Romů až do poloviny 19. století.
15. století: Příchod do střední a západní Evropy
Romové jsou zaznamenáni v Německu (1407), Francii (1419), Španělsku (1425).
Do českých zemí přicházejí kolem roku 1417, kdy jim císař Zikmund uděluje „císařský glejt“.
16.–18. století: Perzekuce a zákaz
V mnoha evropských zemích jsou Romové pronásledováni, označováni za tuláky, kacíře, šarlatány.
Dochází k zákazům, nuceným přesunům, věznění, popravám.
Marie Terezie a Josef II. se snaží o násilnou asimilaci Romů – např. zákaz kočování, odebírání dětí.
19. století: Zrušení otroctví, ale trvající marginalizace
V roce 1856 je v Rumunsku zrušeno otroctví Romů.
Romové se pokoušejí začlenit do společnosti, ale jsou drženi na okraji, často bez přístupu ke vzdělání nebo práci.
Holocaust a komunistická asimilace
Za 2. světové války jsou Romové pronásledováni nacisty jako „neárijská rasa“ – odhady mluví o 220–500 tisících obětí romského holokaustu.
Po válce v ČSSR jsou Romové nuceni ke stěhování, práci, sterilizaci, asimilaci.
Nucené sterilizace romských žen pokračovaly i po roce 1989
To vše ovlivnilo i způsob, jakým romské komunity vnímají svět:
- nedůvěra ke státu,
- orientace na rodinu namísto společnosti,
- snížené ambice (protože zkušenost ukazuje, že „stejně se nedostaneš dál“),
- generačně přenášené vzorce přežívání.
1990–současnost: Svoboda a sociální vyloučení
Po roce 1989 se Romové mohou svobodně hlásit ke své identitě, ale zároveň čelí růstu nezaměstnanosti, segregaci ve školách, bydlení v ghettech.
Vznikají první romské neziskovky, umělci, politici, aktivisté, ale většina populace Romů zůstává v nevýhodné pozici.
Shrnutí
Romská historie je historií perzekuce, asimilace a chudoby. Mnohé z problémů, které dnes pozorujeme (nedůvěra, chudoba, vzdělávací propast), jsou přímým dědictvím minulosti. Porozumění těmto kořenům možná osvětluje i současné problémy v jejich začlenění.
Romové v Česku žijí nejčastěji v krajích jako je Ústecký, Moravskoslezský nebo Karlovarský, často v okresech s vyšší nezaměstnaností a sociálními problémy. V některých lokalitách vznikly vyloučené oblasti, kde lidé čelí kumulaci chudoby, horší dostupnosti vzdělání, bydlení nebo zdravotní péče.
Sociální systém a jeho slabiny
V otázce bydlení se často objevuje fenomén „byznysu s chudobou“ – někteří pronajímatelé si nechávají vyplácet vysoké nájmy skrze dávky od státu, přičemž poskytované bydlení je ve špatných podmínkách. Pro stát je jednodušší proplácet dávky než systém opravdově regulovat. A ano, někteří Romové žijí převážně na dávkách a spoléhají na sociální podpory.
Řešením je změnit systém sociálních dávek, motivace k práci, ukončit byznys s ubytovnami a regulovat spekulativní pronajímání bytů.
Poznámka autorky:
Cílem tohoto článku není nikoho omlouvat ani ukazovat prstem. Uvažuji pouze nad tím, že existující problémy, a i předsudky nemusí být výlučně etnické. Jsou sociální, historické a systémové.
Použité zdroje:
https://scitani.gov.cz/statisticky-geoportal-prinasi-vizualizovana-data-csu?
https://www.teenvogue.com/story/who-are-the-roma-people?
https://en.wikipedia.org/wiki/Romani_people_in_Czechoslovakia?
https://www.cambridge.org/core/books/politics-of-disability-in-interwar-and-socialist-czechoslovakia/forced-sterilization-of-roma-women-between-the-1970s-and-the-1980s-the-rise-of-eugenic-socialism/FBBFB9B019376D944CFD499875342619?
https://www.coe.int/t/commissioner/source/prems/romatravellersextraits_cze.pdf?
https://denikreferendum.cz/clanek/36805-byznys-s-
