Článek
Mládí a rodina
Karel Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937 v Praze do významného šlechtického rodu, orlické větve Schwarzenbergů. Dětství prožil převážně na zámku Orlík a v Čimelicích. Po komunistickém převratu v roce 1948 musela rodina emigrovat do Rakouska, kde mladý Karel pokračoval ve studiu.
Navštěvoval gymnázium ve Vídni a poté studoval práva, politologii a lesnictví ve Vídni, Štýrském Hradci a Mnichově. Studia sice nedokončil, brzy však převzal správu rodových statků a začal se věnovat také veřejnému dění v exilové komunitě. Aktivně se zapojil do podpory československých disidentů a uprchlíků, mimo jiné prostřednictvím mezinárodních lidskoprávních organizací.
V roce 1984 se stal předsedou Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva, která dokumentovala porušování svobod v zemích východního bloku. Právě tehdy si získal respekt jako člověk, který i v exilu nezapomíná na svou vlast a pomáhá těm, kteří za svobodu riskují doma.
V roce 1967 se oženil s rakouskou lékařkou Theresou, hraběnkou z Hardeggu. Měli spolu tři děti – Jana, Annu Karolínu a Karla Filipa. Manželé často střídali život mezi Rakouskem, Švýcarskem a později Českou republikou. Přestože žil mezi zeměmi a kulturami, vždy se považoval především za Čecha.
Politická kariéra
Po sametové revoluci v roce 1989 se Karel Schwarzenberg vrátil do vlasti a rychle se stal jednou z výrazných osobností nově vznikající demokracie. Stal se kancléřem prezidenta Václava Havla, s nímž ho pojilo přátelství i podobné hodnoty.
Později byl zvolen senátorem za obvod Praha 6. V letech 2007 až 2013 působil jako ministr zahraničních věcí, a to hned ve dvou vládách. Získal pověst zkušeného diplomata, který se nikdy nenechal vyvést z míry. V zahraničí si vysloužil uznání za svou věcnost, klid a schopnost spojovat tradici s moderním pohledem na svět.
V roce 2009 spoluzaložil pravicovou stranu TOP 09, kterou několik let vedl. O čtyři roky později kandidoval na prezidenta republiky. V prvním kole překvapivě postoupil a ve druhém získal téměř polovinu hlasů.
Majetek knížete Schwarzenberga
Rod Schwarzenbergů patří k nejvýznamnějším evropským šlechtickým rodům. Karel Schwarzenberg převzal rodový majetek po svém adoptivním strýci Jindřichovi v roce 1965. Po roce 1989 usiloval o restituci majetku, který byl rodině po válce a po únoru 1948 zabaven.
Získal zpět část panství, především v jižních Čechách, a stal se správcem rozsáhlých lesů, polí a rybníků. Část majetku hlubocko-krumlovské větve však zůstala mimo jeho dosah kvůli zákonu z roku 1947, tzv. Lex Schwarzenberg.
Přestože jeho jmění bylo odhadováno v řádu miliard korun, působil skromně a často říkal, že majetek pro něj znamená především odpovědnost, nikoli moc.
Zdraví a poslední roky
V pozdějších letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Prodělal operaci srdeční chlopně a dlouhodobě se potýkal s kardiovaskulárními potížemi. I přes to zůstával politicky aktivní.
Na podzim roku 2023 byl hospitalizován ve Vídni, kde 12. listopadu téhož roku ve věku 85 let zemřel. Jeho pohřeb se konal v katedrále sv. Víta. Urna s jeho popelem byla poté uložena ve Schwarzenberské hrobce na zámku Orlík.
Odkaz
Kníže patřil k několika málo osobnostem, které dokázaly spojit svět politiky s lidskostí a pokorou. Byl zastáncem evropské spolupráce, občanské svobody a úcty k tradicím. Mnoho lidí si ho pamatuje jako politika, který nikdy nezvyšoval hlas a který dokázal vtipem odlehčit i vážné debaty. Vystupoval vždy věcně, s úsměvem a s typickým nadhledem.
Zdroje:
