Článek
Byl pátek 13. října 1972. Na palubě vojenského letadla Fairchild FH-227D seděli mladí ragbisté klubu Old Christians z Uruguaye, jejich přátelé i příbuzní. Mířili do Santiaga de Chile, kde je čekal přátelský zápas. Cesta, která měla trvat jen pár hodin, se však změnila v noční můru.
Kvůli špatnému počasí se letadlo muselo zdržet v argentinské Mendoze. Když se další den znovu vydalo do vzduchu, piloti se snažili rychle překonat hory, než se zhorší počasí. Navigační chyba však způsobila tragédii. Pilot se domníval, že už přeletěl Andy, ve skutečnosti však byli stále hluboko mezi horskými vrcholy. Když začal klesat, narazil do horského hřebene.
Náraz letadlo roztrhl. Dvanáct lidí zemřelo okamžitě, další utrpěli těžká zranění. Ti, kteří přežili, se ocitli ve výšce přes 3 500 metrů, obklopeni sněhem, ledem a tichem hor. Bez pomoci, bez signálu, bez naděje.
Mráz, hlad a ztráta víry
První dny se snažili přežít s tím málem, co jim zůstalo. K dispozici měli jen pár čokolád, lahví vína a sušenek. Po týdnu nezbylo nic. Do toho dorazila nejhorší možná zpráva. Z tranzistorového rádia se dozvěděli, že pátrání bylo ukončeno. Úřady je prohlásily za mrtvé.
Zbylí přeživší, promrzlí a zesláblí, se ocitli před nejtěžším rozhodnutím svých životů. Touha po životě je donutila k rozhodnutí, které si nikdo nedokáže představit. Začali jíst těla svých zemřelých přátel. Dlouho s tím bojovali, hledali morální i duchovní ospravedlnění. Instinkt přežití však převládl.
Osud je dál zkoušel. Lavina, která zasáhla trosky, zabila dalších osm lidí. Ti, kteří zůstali, pochopili, že nikdo jiný než oni sami jim nepomůže.
Výprava pro pomoc
Po dvou měsících v horách se tři muži, Nando Parrado, Roberto Canessa a Antonio Vizintín, rozhodli vydat přes hory pro pomoc. Bez mapy, bez jídla a s improvizovanými batohy. Po několika dnech pochodu se Vizintín vrátil, aby šetřil zásoby ostatním. Parrado s Canessou pokračovali dál.
Po více než deseti dnech cesty přes nekonečné hřebeny spatřili známku života, pastevce u řeky. Pomoc byla konečně na dosah. O několik dní později, 22. prosince, se k troskám dostaly záchranné vrtulníky.
Ze čtyřiceti pěti lidí na palubě přežilo šestnáct. Po 72 dnech v mrazu, hladovějící a v naprosté izolaci se konečně vrátili domů.
Příběh letu 571 se stal symbolem odvahy a síly přežít. Desítky let poté inspiroval knihy i filmy. Ten nejnovější, Society of the Snow z roku 2023, vypráví o stejné události s neobyčejnou pokorou. Nesnaží se hledat hrdiny, ale ukazuje obyčejné lidi v situaci, která přesahovala všechno, co znali. Je to připomínka, že i v temnotě může zůstat jiskra naděje.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Uruguayan_Air_Force_Flight_571
https://cs.wikipedia.org/wiki/Let_Fuerza_A%C3%A9rea_Uruguaya_571
https://www.britannica.com/event/Uruguayan-Air-Force-flight-571
https://www.bbc.com/culture/article/20231213-society-of-the-snow-the-horrifying-story-of-the-1972-andes-plane-crash-is-also-one-of-survival-and-generosity
