Článek
Teror, který paralyzoval zemi
Na jedné straně stáli radikálové, kteří chtěli svrhnout kapitalistický systém a věřili, že násilí je prostředkem k revoluci. Na straně druhé vláda, která odmítala s teroristy vyjednávat. Výsledkem byla série únosů, vražd a jeden z nejdramatičtějších příběhů studené války. Bylo to období známé jako „Německý podzim“.
Začalo to 7. dubna 1977 vraždou generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka a pokračovalo 30. července neúspěšným únosem a smrtí bankéře Jürgena Ponta. Tyto útoky ukázaly, že RAF (Rote Armee Fraktion neboli Frakce rudé armády) je odhodlána použít jakékoli prostředky, aby donutila vládu ke konfrontaci.
Únos Schleyera
Dne 5. září 1977 byla přepadena kolona služebních vozů Hannse Martina Schleyera, prezidenta Konfederace německých zaměstnavatelů. Při útoku zahynuli členové jeho ochranky i řidič. Schleyer byl unesen a RAF požadovala propuštění svých členů vězněných ve Stammheimu.
Zatímco policie bezvýsledně pátrala, teroristé rozesílali fotografie Schleyera jako důkaz, že je naživu. Vláda kancléře Helmuta Schmidta však odmítla s únosci vyjednávat, aby zabránila precedentnímu vydírání státu.
Únos letadla
Krize se ještě prohloubila 13. října 1977, kdy příslušníci Lidové fronty pro osvobození Palestiny unesli let Lufthansa 181, který letěl z Palmy de Mallorca do Frankfurtu. Na palubě bylo 87 cestujících a čtyři členové posádky.
Únosci žádali propuštění deseti členů RAF, dvou Palestinců vězněných v Turecku a 15 milionů dolarů výkupného. Letadlo během několika dní přistávalo na různých letištích, od Dubaje přes Aden až po Mogadišo.
V noci na 18. října 1977 zasáhla v somálském Mogadišu elitní jednotka GSG 9, která bleskovou akcí osvobodila rukojmí a zabila tři z únosců. Úspěch akce byl vítězstvím pro vládu, ale zároveň předznamenal tragický konec celého dramatu.
Smrt ve Stammheimu a vražda Schleyera
Ve stejný den, kdy jednotky GSG 9 ukončily únos, byli ve svých celách nalezeni Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe, hlavní představitelé RAF. Oficiální verze mluvila o sebevraždě, ale dodnes zůstává předmětem diskusí, zda šlo skutečně o jejich vlastní čin.
O den později, 19. října 1977, bylo ve francouzských Mylhúzách nalezeno tělo Hannse Martina Schleyera v kufru opuštěného vozu. Jeho vražda uzavřela období, které Německo poznamenalo na desetiletí dopředu.
Lekce pro budoucnost
Německý podzim se stal zlomovým okamžikem pro německou demokracii. Ukázal, jak nebezpečná může být ideologická zaslepenost a jak tenká je hranice mezi politickým aktivismem a terorem. Západoněmecká vláda tehdy ustála obrovský tlak, odmítla ústupky a potvrdila, že se s teroristy nevyjednává. Cena byla ale vysoká, lidské životy, ztráta důvěry a hluboké rozdělení společnosti.
Přestože od těchto událostí uplynulo 48 let, Německý podzim zůstává varováním před tím, jak rychle může násilí zničit hodnoty, na nichž stojí svobodná společnost.
Zdroje:
