Článek
Asi to zná každý z nás. Sedíte s přáteli, zmíníte v rozhovoru konkrétní značku bot, dovolenou v exotické destinaci nebo nový model kávovaru. O pár hodin později otevřete sociální sítě a na displeji na vás vyskočí přesně cílená reklama. V tu chvíli má člověk neodbytný pocit, že ho telefon tajně odposlouchává.
Odborníci však upozorňují, že realita je často mnohem složitější, než jak se na první pohled zdá. Zatímco lidé věří v přímý odposlech, moderní technologie a reklamní algoritmy využívají sofistikovanější metody, které v nás vyvolávají pocit neustálého sledování.
Strach ze sledování
Otázkou, jak lidé vnímají soukromí a zda věří v takzvaný „surveillance effect“, se zabývala řada odborných studií. Například výzkum publikovaný v časopise Social Media + Society ukazuje, že více než polovina uživatelů považuje sledování skrze konverzace za reálnou hrozbu a reklamy vnímají jako podezřele specifické. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že hlavním kanálem, kde se lidé s těmito cílenými reklamami nejčastěji setkávají, jsou sociální sítě. Tyto reklamy v nich vyvolávají silnou negativní emoční odezvu. Jsou z toho vystrašení, mají hluboké obavy o své soukromí a pociťují ohrožení své svobody rozhodování.
Technologičtí experti a bezpečnostní analytici však namítají, že nepřetržité nahrávání a přepisování veškerých konverzací v reálném čase by bylo pro operační systémy jako Android nebo iOS extrémně náročné na výkon i baterii. Navíc by to naráželo na přísná legislativní omezení. Chytré telefony v běžném režimu nenaslouchají všemu, co říkáme. Jejich hlasoví asistenti čekají pouze na specifická aktivační slova (např. „Hey Siri“ nebo „OK Google“) a zbytek audia okamžitě smažou.
Co za děsivě přesnými reklamami opravdu stojí?
Znamená to tedy, že jde jen o naši představivost? Ne zcela. Aplikace a reklamní systémy o nás shromažďují obrovské množství informací: sledují naši aktuální polohu, historii vyhledávání, nákupní zvyklosti a také propojená zařízení v domácnosti (například když jste s někým na stejné Wi-Fi nebo máte spárované účty). Tyto standardní stopy stačí algoritmům k tomu, aby vaše budoucí zájmy a potřeby s obdivuhodnou přesností předpověděly, aniž by k tomu potřebovaly zapnutý mikrofon.
Kromě běžných cookies a historických dat se v praxi využívají i méně viditelné metody, například ultrazvukové majáky. Jde o zvuky neslyšitelné pro lidské ucho, které mohou být skryté v televizních reklamách nebo webových videích. Pokud má vaše mobilní aplikace uděleno oprávnění k přístupu k mikrofonu, dokáže tento tón zachytit, aniž byste cokoliv tušili. Výsledkem je, že televize předá vašemu telefonu informaci o tom, co sledujete, a reklama na daný produkt se vám vzápětí objeví na mobilu.
Svoji roli hraje také psychologie. Lidský mozek přirozeně vyhledává vzorce (tzv. Baader-Meinhofův jev). Všímáme si hlavně těch reklam, které se trefí do našeho aktuálního rozhovoru, zatímco stovky jiných irelevantních reklam bezmyšlenkovitě ignorujeme.
Praktické tipy: Jak omezit sledování a chránit své soukromí?
Pokud chcete minimalizovat množství údajů, které o vás technologie sbírají, můžete podniknout několik užitečných kroků:
- Revize oprávnění aplikací: Projděte nastavení v telefonu a zkontrolujte, které aplikace mají přístup k mikrofonu, kameře nebo poloze. Aplikacím, které to ke svému provozu nutně nepotřebují (např. různé hry), tato oprávnění odeberte.
- Omezení personalizovaných reklam: V nastavení svého Google účtu i v nastavení Apple ID lze vypnout nebo omezit personalizaci reklam, což výrazně omezí sběr profilovacích dat napříč weby.
- Správa přístupu k mikrofonu: V moderních operačních systémech svítí na displeji barevná tečka (oranžová nebo zelená), kdykoliv některá aplikace aktivně používá mikrofon nebo kameru. Vyplatí se toto chování sledovat.
