Článek
Co je kýchání a jak vzniká
Kýchání patří k tělesným reakcím, které bereme jako samozřejmost. Přijde, ozve se hlasité „hepčí“ a je po všem. Ve skutečnosti jde ale o velmi sofistikovaný obranný reflex. Vzniká ve chvíli, kdy se v nosní dutině něco dotkne citlivé sliznice. Může to být prach, pyl, viry, bakterie, ale i studený vzduch, parfém nebo náhlé světlo. Nervová zakončení vyšlou signál do mozku a ten dá povel k prudkému výdechu.
Do akce se zapojí bránice, mezižeberní svaly i hlasivky. Vzduch pak opustí tělo rychlostí, která může přesahovat i 150 kilometrů za hodinu, a s sebou odfoukne vše, co by mohlo dýchací cesty ohrozit. Kýchání je tak rychlá, ale velmi účinná reakce, která dokáže dýchací cesty během zlomku vteřiny pročistit.
Proč je kýchání pro tělo důležité
Ačkoliv je kýchání někdy společensky nepříjemné, pro naše zdraví má zásadní význam. Sliznice nosu funguje jako první obranná linie proti vnějšímu světu. Zachytává nečistoty, alergeny i mikroorganismy a kýchání pomáhá tento „filtr“ pravidelně čistit.
Díky tomu se snižuje riziko, že by se škodlivé částice dostaly hlouběji do dýchacích cest a způsobily záněty, nachlazení nebo jiné infekce. Pravidelné pročištění nosu je důležité i pro správné zvlhčování a ohřívání vzduchu, který vdechujeme. Kýchání tak není známkou slabosti, ale naopak důkazem, že imunitní systém pracuje tak, jak má.
Je zadržování kýchnutí nebezpečné?
Možná to znáte: jste v tramvaji, na poradě nebo v tichém kině a blížící se kýchnutí se snažíte zadržet. Podle lékařů to ale není dobrý nápad. Když při kýchání zavřeme ústa a nos, prudce stoupne tlak v dýchacích cestách i v okolních strukturách hlavy a krku. Ten se pak nemá kudy uvolnit a může působit na uši, dutiny, hrdlo i cévy v hlavě.
Ve vzácných případech může dojít k prasknutí drobných cév, poškození bubínku, bolestivým zánětům dutin nebo dokonce k vážnějším komplikacím. Lékaři popisují i situace, kdy zadržované kýchnutí vedlo k poranění krku, vzniku podkožního emfyzému, a výjimečně dokonce k neurologickým potížím, jako je cévní mozková příhoda či přechodné ochrnutí části obličeje. Riziko sice není vysoké, ale je zbytečné ho vůbec podstupovat. Tělo si o kýchání říká z dobrého důvodu a jeho potlačování mu spíše škodí.
Když se kýchnutí dusí opakovaně
Problémem nemusí být jen jednorázové zadržení. Pokud někdo kýchnutí potlačuje opakovaně, může si zadělat na chronické potíže. Zvýšený tlak v dutinách podporuje vznik zánětů, u citlivějších lidí se mohou zhoršovat bolesti hlavy, pocity zalehlých uší nebo tlak za očima.
U alergiků nebo lidí s častými infekcemi dýchacích cest se tím navíc zvyšuje riziko, že se škodliviny budou v nose hromadit místo toho, aby byly přirozeně odstraněny. Výsledkem pak mohou být vleklé rýmy, opakované záněty dutin a celkově oslabená obranyschopnost horních cest dýchacích.
Etiketa kýchání
Samozřejmě to neznamená, že bychom měli kýchat bezohledně do prostoru kolem sebe. Moderní etiketa nabízí jednoduché a účinné řešení. Při kýchání si zakryjte ústa a nos jednorázovým kapesníkem, který po použití vyhodíte a ideálně si umyjte nebo vydezinfikujte ruce.
Pokud kapesník nemáte, kýchejte do loketní jamky, nikoli do dlaně. Tím výrazně snížíte riziko šíření virů a bakterií. Kýchání je přirozené a zdravé. Stačí mu dát prostor, ale zároveň myslet na ohleduplnost k okolí.
Zdroje:
https://www.mucosolvan.com/cs-cz/blog/proc-kychame
