Článek
Když kousek kříže najdete na každém rohu
V době středověku byly relikvie opravdovým hitem. Každý kostel chtěl mít svůj kousek „pravého“ Kristova kříže, hřeb z ukřižování nebo pramen vlasů Panny Marie.
Jenže jak ukazují historici, kdyby se všechny tyto kousky kříže daly dohromady, vznikl by z nich menší les.
Uctívání relikvií mělo původně symbolický význam. Šlo o spojení věřícího s posvátnem. Jenže postupně se z toho stal i výnosný obchod. Kdo měl „pravou“ relikvii, přitahoval poutníky. A s nimi i peníze.
Bolest jako cesta k Bohu
Sebemrskači patřili ve středověku k běžnému obrazu pokání. Věřili, že čím víc trpí tělo, tím víc se čistí duše. Lidé se veřejně bili biči, často do krve, aby si vyprosili odpuštění hříchů nebo odvrátili mor.
Dnes tento zvyk působí spíš jako scéna z hororu, ale v některých částech světa přežívá dodnes. Například na Filipínách, kde se lidé během Velikonoc nechávají doslova přibíjet na kříž.
Když se víra promění v byznys
Moderní doba přinesla nové „zázraky“. V USA, ale i jinde, vznikla vlna kazatelů, kteří tvrdí, že dokážou uzdravovat dotykem ruky nebo přes televizní obrazovku. Stačí poslat dar, ideálně finanční, a Bůh prý zařídí zbytek.
Ještě dál zašli někteří internetoví rádoby pastýři. Nabízejí poštou „požehnanou vodu“, kapesní křížky nebo dokonce certifikáty o duchovním očištění. Cena? Desítky až stovky dolarů. Víra se tak mění v lukrativní obchod.
Bible doslova?
V některých konzervativních kruzích se Bible bere zcela doslova. Země je podle nich šest tisíc let stará, evoluce je výmysl a nemoc se léčí modlitbou. Když pak někdo odmítne lékařskou péči s odkazem na víru, končí to často tragicky.
Doslovný výklad svatého textu ale není novinkou. Církev se s vědou přela už od dob Galilea. Jenže zatímco svět kolem se mění, někteří věřící se drží přesvědčení, že všechno potřebné už bylo napsáno před dvěma tisíci lety.
Mezi vírou a absurditou
Proč lidé tyto zvláštní praktiky vůbec přijímají? Podle psychologů potřebujeme symboly a rituály, abychom se cítili spojeni s něčím větším. I když se zdají nesmyslné, dávají nám jistotu a řád.
Zatímco jedni se smějí relikviím a bičování, jiní se modlí, postí nebo nosí křížek na krku. A v tom není nic špatného. Jen je dobré si občas připomenout, že víra by měla jít ruku v ruce se zdravým rozumem.
Zdroje:
