Článek
Anketa
Naše vlastní pocity jsou nejlepším ukazatelem, jak se s tím druhým cítíme. Společnost nás sice naučila je ignorovat, ale ženy se teď hromadně probouzejí a vrací se samy k sobě. Ke svému tělu. K tomu, co cítíme uvnitř sebe.
A naše tělo nám nikdy nelže. Je náš největší spojenec. Ochránce. To jen výchova, společnost a média nás od raného dětství naučila nevěřit samy sobě. Věřit autoritě. Rodiči. Učiteli. Šéfovi. Manželovi. Kamarádce. Lékaři. Novinám.
Co takhle začít věřit sobě samé?
A v tom spočívá celý trik. Když vrátíme svou pozornost zpět k sobě do svého těla. Ke svým pocitům, jak se s druhým cítíme, dozvíme se velmi rychle odpověď. Naše tělo nás chrání. Chce, aby nám bylo dobře. Můžeme se na něj absolutně spolehnout.
Když mám pochyby, jak se cítím vedle své polovičky. Stačí si upřímně odpovědět na jednu otázku. A soustředit se sama do sebe. Ne analyzovat. Ne vysvětlovat. Ne se přesvědčovat, že přece chodí do práce a občas nakoupí, či vezme děti, tak je přece dobrý manžel. Když o sobě říká, že je dobrý manžel. Ne. Nejdůležitější je, jak ho vnímám já sama.
Jak se cítím, když manžel odjede na víkend pryč?
- Uleví se mi?
Je doma větší klid? Pořádek? Pohoda? Radost? Řád? Bezpečí?
Mohu si s dětmi vydechnout úlevou? Mám méně práce? Mám více radosti? Spadl ze mě kámen? Raduji se z toho, že už nemusím chodit po špičkách a mít strach cokoli říci, aby nebyl jeho vztek na střeše? Už si nemusím dávat pozor co řeknu a udělám, aby něco nekritizoval. Nepřipomínal, že nejsem dost dobrá? Že jeho blbá nálada, špatná práce, zdraví a kdoví co ještě je moje vina? On přece chudák za nic nemůže. Tak tento popis výše sedí na špatného manžela.
K čemu mi je, když bez něj je mi lépe? Co mi přináší do života? Chaos? Napětí? Koluje takový výstižný vtip. Muži sami sebe označují za ochránce a poskytovatele. A v každodenní realitě miliard žen? Muži jsou ochránci jiných mužů a poskytovatelé traumatu. Je to sice na delší vysvětlování, ale v kostce jde o toto.
Když má žena problém, kdo jí pomůže? Nejpravděpodobněji jiná žena. Matka. Sestra. Kamarádka. Lékařka. Kdo jí ochrání? Zase žena. Jsou výzkumy na to, že největším stresorem v životě ženy je manžel/přítel. Tedy muž. Když vezeme v úvahu, že právní řád posledních několik tisíciletí tvoří výhradně muži, dá se říci, že právo chrání muže. Když žena nahlásí násilí. S největší pravděpodobností jí okolí - rodina, příbuzní, policie, soudy nebudou věřit a budou věřit pachateli. Proč? Muž je přece ochránce. On tvoří zákony na ochranu ostatních mužů, aby nebyli příliš trestáni za své špatné chování.
- Přitíží se mi?
Mám více práce? Chybí mi blízkost? Smích? Pohoda? Uvařené kafe? Je toho na mě moc? Cítím se přetížená? Zahlcená? Nevím, co dřív? Nezvládám? Nestíhám? Tak to si můžete gratulovat. Máte vedle sebe s největší pravděpodobností raritu. Dobrého manžela :-) Druh, který velmi vzácně se vyskytující. Protože máte vedle sebe opravdového partnera. Někoho, kdo Vám život ulehčí a neztíží. A přesně tak by se mnoho žen mělo cítit. Ale necítí. Protože většina cítí úlevu, když jim zmizí poskytovatel chaosu, napětí a neustálých emočních výbuchů a kritiky. Proto je tolik rozvodů. A mladé ženy jsou raději samy a nemají děti, než aby na ně nejbližší člověk pořád házel svoje napětí a chaos.
