Článek
Labubu – fenomén, který porazil i ruského prezidenta Vladimíra Putina. Teda aspoň ve vyhledávání na Googlu.
Tento ošklivě roztomilý skřítek pocházející z Číny způsobil naprosté globální šílenství. Milióny videí na TikToku, vlastní zábavní park , kilometrové fronty už od ranních hodin, krádeže, a dokonce i rvačky, které byly tak časté, že ve Velké Británii museli jeho prodej na čas pozastavit.
Ale tento na první pohled roztomilý plyšák skrývá i svou temnou stránku. A nemluvíme jen o přemrštěné poptávce a rvačkách. Jde o nekalé obchodní praktiky, hazard, vliv influencerů – a především o čínskou vládní propagandu.
Od ilustrátora k fenoménu
Příběh Labubu začíná u umělce Kasinga Lunga, který se narodil v Hongkongu a vyrůstal v Nizozemsku. Inspiroval se severskou mytologií i japonskými umělci a později ilustroval dětské knihy. V roce 2015 vydal vlastní pohádkovou knihu The Monsters. K ní vytvořil i sběratelské figurky – mezi nimi byl právě brzy slavný Labubu.
Postavička se stala ikonickou díky unikátní kombinaci roztomilosti a zlomyslnosti. Její disproporčně velké oči a kulatá hlava působí roztomile, ale zamračený výraz a ostré zuby připomínají severské skřítky.
Zpočátku šlo o okrajovou záležitost ve sběratelské komunitě. To se ale mělo brzy změnit.
Pop Mart
V roce 2010 vznikla čínská firma Pop Mart, která nejprve prodávala licencované figurky, ale skutečný úspěch přišel až s jejich vlastní panenkou Molly. Zásadní roli v tom hrály tzv. blindboxy – krabičky, ve kterých zákazník nikdy neví, kterou variantu koupil. Princip funguje podobně jako hazard: spouští očekávání, dopamin a nutí lidi nakupovat znovu a znovu.
Pop Mart si brzy vyhlédl Kasinga Lunga a jeho sérii The Monsters. Labubu lehce upravil, zabalil do plyšového kabátku a prodával právě v blindboxech. Úspěch byl obrovský – v roce 2020 se firma dostala na hongkongskou burzu a během pár let expandovala z Číny do celého světa.
K rozhodujícímu zlomu došlo v roce 2024, když se s Labubu objevila k-popová hvězda Lisa z Blackpink. Z Číny a Thajska se fenomén rozšířil do celé Asie a následně i na Západ, kde Labubu začali propagovat Rihanna, Dua Lipa nebo David Beckham.
Blindboxy: dětská hra nebo hazard?
Koupit si konkrétního Labubu není jednoduché. V každé sérii existuje několik základních verzí a jedna velmi vzácná – na ni je šance 1:72. Cena jednoho blindboxu je zhruba 600 korun. V praxi tak může získání jedné vzácné figurky stát i přes 40 tisíc korun.
Tento princip je srovnatelný s mechanikami hazardu. Právě náhodná odměna a tzv. „omyl hazardního hráče“ (pocit, že po sérii neúspěchů musí přijít výhra) udržují zákazníky v nekonečné smyčce nakupování.
Ne náhodou Čína v roce 2023 zakázala prodej blindboxů dětem mladším osmi let. Na Západě podobná regulace stále chybí.
Labubu jako součást propagandy
Celou dobu se kolem Labubu opakuje jedno slovo: Čína. A právě zde se dostáváme k jeho nejtemnější stránce.
Čínská vláda se snaží posílit svůj vliv pomocí tzv. měkké síly – propagace kultury, tradic a „pozitivních příběhů“. Labubu se stal ukázkovým nástrojem. Čínská média o něm píší jako o důkazu, že země dokáže vytvářet originální a světově atraktivní produkty.
Pop Mart navíc udržuje úzké vazby s Komunistickou stranou Číny. Jeho zakladatel Wang Ning je nejen členem, ale i vysoce postaveným funkcionářem strany. Firma spolupracuje s čínským vesmírným programem a vyrábí figurky s logem státní kosmické agentury. Tyto produkty se prodávají dokonce i na Tchaj-wanu – jako jasný symbol čínské převahy.
Další problém je spojený s výrobou. Část bavlny, kterou Pop Mart využívá, může pocházet ze Sin-ťiangu, kde podle lidskoprávních organizací probíhá nucená práce ujgurské menšiny. Když se Adidas rozhodl bojkotovat tuto bavlnu, Pop Mart okamžitě ukončil spolupráci a obvinil firmu z „rasismu vůči čínskému lidu“. V čínských médiích pak vystupoval jako obránce národní hrdosti.
Labubu tedy není jen roztomilý plyšák, který zdobí kabelky celebrit. Je to ukázka toho, jak dokáže čínský režim využít popkulturu k posílení svého globálního obrazu.
Za jeho úsměvem s ostrými zuby se skrývá příběh o hazardu, manipulaci a propagandě. A také otázka, kterou bychom si měli položit: když kupujeme Labubu, kupujeme jen hračku – nebo i část dobrého čínského příběhu?
Tento článek je dostupný také v podobě videa na:
